Fanynka |DOKONČENO|

|kapitola 6|

Jemně jsme se s Martinem líbali, vypadal že chce víc. Začal se na mě čím dál více lepit, ihned jsem se odtáhla. Nevím, co čeká, ale spát s ním po jednom setkání nebudu.

Rozhovor (já- N, Grey- G)

N- „já nejsem děvka, zapomeň"
G- „hmmm, dobře no"
N- „jestli sis chtěl jenom zašukat tak to máš blbý"
G- „o to mi nešlo, ale kdyby si chtěla, bránit se nebudu"
N- „to počká"
Oba jsme dostali záchvat smíchu.
G- „nepůjdem se projít?"
N- „to zní dobře"
N- „jen to zkusím říct Lauře"
G- „počkám před klubem"
Šla jsem hledat Lauru, našla jsem jí, jak si to na záchodech rozdává s Dorianem. Radši jsem to nechala být a šla za Martinem. Jak řekl, čekal před klubem. Měl cigaretu u pusy a čekal.
G- „chceš taky?"
N- „ne díky, nekouřim"
G- „holka ty se mi líbíš čím dál tím víc"
N- „ty se mi líbíš jak nejvíc to jde už od doby co jsem tě viděla" strašně jsem zčervenala a znervózněla. Až teď jsem si uvědomila co jsem řekla.
G- „tak pojď, moc to tady neznám" taky trochu zčervenal
Provedla jsem ho po Brně, skončili jsme v parku na lavičce a povídali si. Po necelých dvou hodinách jsme vstali a vydali se ke mně domů. Bydlela jsem sama, jsem na střední a rodiče mi tady koupili byt, abych nemusela na internát. Když se jsme se blížili k domu Martin prolomil to nádherné ticho.
G- „co rodiče?"
N- „bydlím sama, můžeš zůstat"
G- „si myslíš, co?"
N- „vím, kam bys teď chtěl jinam jít?"
G- „faaaajn, vyhrála jsi. Klíče od pokoje má David, a ten se teď rušit nenechá. Půjdu k tobě"
N- „já totiž vyhrávam vždycky no"
G- „tak to budeme mít spolu těžký, to já vyhrávám"
N- „tak to se teprv uvidí"
Už jsme přicházeli k domu a já hledala klíče, když jsem je konečně našla odemkla jsem dveře a šla směrem k výtahu. Když jsme vyjeli nahoru a otevřela dveře sundali jsme si boty a já šla do kuchyně abych si nalila skleničku vody. Když jsem se porozhlédla kde je Martin nikde jsem ho neviděla, jak jinak našla jsem ho jak leží u mně v pokoji v posteli a čeká na mě.