Miluji tě [DOKONČENO]

2.

Další den byl čtvrtek. Předchozí den jsme se s Fílou asi koukali moc dlouho na televizi a já zaspala. Nevím jak je to možné ale neslyšela jsem budík. Vzbudila jsem se 10 minut před tím než nám měl jet bus. Rychle jsem se oblékla a vyčistila si zuby. Na snídani nebyl čas. Vzala jsem si tašku, obula boty a šla ke dveřím. U dveří jsem se potkala s Fílou.
Proč jsi mě nevzbudil? Zeptala jsem se.
Protože jsem taky zaspal. Odpověďel. Vyběhli jsme na zastávku. Autobus už tam stál. Stihli jsme to jen tak tak. Sedli jsme si vedle sebe jako každé ráno. Nevím proč ale otočila jsem se a podívala na zadní sedadlo. Seděl tam Martin s dalšími lidmi. Podíval se směrem ke mně a usmál se. Vystoupili jsme z busu a šli do školy.  Ve škole jsem dnes už seděla s Filipem, jenže ten šel po 3. hodině k zubaři a tak jsem si sedla s Martinem. Čtvrtou hodinu byla výtvarka. Měli jsme kreslit nějakou blbost, dala jsem si sluchátka do uší a přestala vnímat svět kolem mě. Martin do mě lehce ťukl loktem.

M: hej! Nevíš co máme dělat?
J: jo, máme něco nakreslit. Asi je jedno co.
M: dík. Hele včera to bylo fajn. Nechtěla bys jít na koncert?
J: jasně a mohl by jít i Fíla?
M: může klidně jít, když bude chtít. Je s ním zábava.
J: jo je moc fajn.

Po škole jsem šla na bus. Když přijel, sedla jsem si s Martinem. Povídali jsme si. Pořád mi vrtalo hlavou kdo je. Kde jsem ho už viděla? Chtěla jsem to vědět ale nezeptala jsem se. Přišla jsem domů. Fíla už přišel od zubaře.

J: ahoj. Jak ti je?
F: ahoj. No, pusa bolí, nálada na Vizi.
J:nálada na co?
F: ou promiň. Já zapomněl že ty neznáš žádné české písničky. Vize je písnička od Protivy.
J: od koho?
F:neřeš. A co ty? Jak jsi to zvládla ve škole?
J: celkem dobře. Sedla jsem si s Martinem.
F: tak s Martinem jo?
J: hele, je to jen kamarád.
F: jo jasně. (zasmál se)

Začala jsem se taky smát.

J: náhodou je to fajn kluk.
F: jo, je s ním sranda.
J: jo je. Jo a jsme pozvaní na koncert.
F:od koho?
J:od Martina.
F: cože? Počkat, fakt?
J: jo, proč se tak divíš?
F: nooo, to se dozvíš až zjistíš kdo je Martin.
J: už mě prosím nenapínej.
F: kdybych ti to řekl tak by to nebylo ono. Musíš na to přijít sama.
J: (se smíchem) běž si pustit Protivu.
F: první chytrá věta dneska.

Začali jsme se oba smát a nemohli přestat. Miluji tyhle chvíle. Jsem člověk který často přemýšlí nad smyslem života a je u toho sad. Při chvílích jako byla tahle, kdy jsme se s Fílou smáli, jsem na takové věci nemyslela. Další den mi napsal Martin.

M: ahoj.
J: ahoj.
M: půjdeš teda na ten koncert?
J: jo, Ráda. Může jít i Fíla?
M: jasně, může. Vy pojedete asi spolu hádám.
J: jo, a ty s námi nepojedeš?
M: no, já už budu dávno tam.
J: aha. Tak jo.
M: už se těším. Zítra ve škole ti dám lístky.
J: ty už máš koupený lístky?
M: no, ne tak úplně koupený ale mám je.
J: dobře. Budu se těšit. Ahoj.
M: ahoj.

Další den ve škole mi Martin dal lístky. Podívala jsem se na ně. Termín byl za 2 dny.

J: kdo jsou Grey a Dorian? Ta jména neznám.
M:(s úsměvem) no, myslím že se ti budou líbit.
J: tak to už se těším.

Šla jsem do třídy a Fíla s Martinem si ještě povídali u dveří.

M: hele, ona si ze mě jen dělá srandu nebo mě fakt nezná?
F: fakt tě nezná. Poslouchá jen anglické písničky.
M: a ona nezná ani mého bráchu?
F: ne, nezná žádného českého zpěváka.
M: a neměl bych jí to říct?
F: musí to zjistit sama.
M: asi jo.

Pak přišli i oni, Fíla si sedl vedle mě a Martin tentokrát už ne do zadní lavice, ale vedle nás. Ve škole se nic zajímavého nestalo. Jako obvykle nudný všední den. Po škole jsme jeli domů. Tentokrát jsme si sedli na pětku. Já, Fíla a Martin. Když jsme přijeli domů, byla jsem strašně unavená. Lehla jsem si na postel a na chvíli usla. Vzbudila jsem se asi v deset. Vstala jsem z postele. Šla jsem do obýváku za Fílou. Koukal se na nějaký film. Nevěděla jsem co dělat a tak jsem si k němu sedla a koukala se s ním. Dokoukali jsme se a bylo asi 23:48. Šla jsem spát. Fíla asi taky. Když jsem se vzbudila bylo 7:30. Byla sobota a tak jsem ještě usla. Vzbudila jsem se v 9:00.
To už jsem vstala. Šla jsem se umýt a obléct. Poté jsem šla do kuchyně vzít si snídani. Vzala jsem si jogurt s rohlíkem. Neměla jsem moc hlad. V lednici už docházely zásoby a Fíla ještě spal a tak jsem si řekla že půjdu nakoupit. V obchodě jsem potkala Martina.

J: jé ahoj.
M: ahoj.
J: co nakupuješ?
M: brácha chtěl koupit big shocky tak mu beru do zásoby. A co kupuješ ty?
J: snad úplně všechno. Prázdná lednička.
M: nezapomeň. Zítra je koncert.
J: neboj na to bych nezapomněla.

Zaplatila jsem a šla domů. Fíla už byl vzhůru. Vybalila jsem nákup a začala vařit oběd. Bylo 11:00. Byla jsem v obchodě fakt dlouho. Udělala jsem špagety. Nechtělo se mi moc vařit. Najedli jsme se. Celý den pršelo a tak jsme zůstali doma a dívali se na televizi. Tak jsme strávili celý den. Večer jsem šla spát už ve 22:00.