Miluji tě [DOKONČENO]

7.

M: En? Jak jsem ti řekl co k tobě cítím, neodpověděla jsi mi. Jak to cítíš ty?

Stála jsem vedle něj neschopná slova.

V mojí hlavě:
Sakra. Jak mu mám říct že ho strašně miluju aniž by to vypadalo trapně? Kolena se mi třásla. Najednou mi začalo být zle.

V martinově hlavě.
Co se s En děje? Vůbec nemluví a nevypadá nejlíp. Asi jí není dobře. Radši změním téma. Třeba se jí udělá lépe.

M: je ti dobře?
J: ani moc ne. Nevím co se se mnou děje.
M: chceš už jít domů?
J: asi ano.

Přišli jsme domů. Bylo pět ráno. Fíla s Tonym stále spali. Šli jsme potichu do našeho pokoje. Martin se na mě ustaraně podíval.

M: jak ti je?
J: už lépe. Děkuju.
M: nechceš si lehnout?
J: dobře ale, venku jsi se ptal co k tobě cítím. Nuže. Miluji tě už dlouho. Tajně tě miluji a strašně se mi líbíš.
M: pojď ke mě.

Sedla jsem si těsně vedle něj a dala si hlavu na jeho rameno. Hladil mě ve vlasech.

M: všechno bude dobré. Uvidíš. Ráno ti bude lépe.

Dal mi pusu do vlasů.

J: snad.
M: nechceš něco přinést? Jídlo, pití?
J: ne, děkuju. Jsi zlatíčko.

Chvíli jsme jen tak seděli vedle sebe a já měla hlavu na jeho rameni. Z ničeho nic se mi zase udělalo zle a Martin to poznal.

M: víš co? Já teď půjdu do kuchyně a přinesu ti něco na pití. Ty si lehneš a chvíli si odpočineš.
J: dobře.

Martin šel do kuchyně a já si lehla na postel a snažila se usnout. Nešlo to. Martin se vrátil se dvěma skleničkama. Dal mi jednu z nich.

M: neboj. Nebudu tě rušit. Taky už půjdu spát.
J: a nechtěl bys spát se mnou? Tady je místa dost a bude se nám spolu lépe usínat.

Martin se ke mě začal přibližovat. Položil svoji skleničku na stůl a lehl si za mnou do postele.

M: lepší?
J: o hodně.

Začal mě líbat na krku.

J: Martine.
M: co? Nelíbí se ti to?
J: jo líbí ale...
M: ale co?
J: ale nic.

Nemyslela jsem na nic jiného než jen na nás dva. Byl dokonalý a věděla jsem že vše co uděláme bude správné.
Otočila jsem se k němu tváří v tvář a začala se s ním líbat.

........

M: miluji tě.
J: miluji tě.

Leželi jsme vedle sebe. Viděla jsem všechna Martinova tetování která měl na hrudi. Najednou jsem si všimla velkého tetování "SINNER". Začala jsem to tetování obkreslovat svými prsty.

J: tak hříšník jo?
M: no, já jsem SINNER a ty nejsi Saint.
J: no teď už nejsem no.
M: ale ale, že by to slečně vadilo? (usmál se)
J: ne, právě naopak. Jsem ráda.

Martin mě hladil ve vlasech. Pomalu jsem usínala. Bylo mi už lépe a s Martinem jsem se cítila krásně.

Ráno

M: dobré ráno miláčku.
J: dobré ráno. Miláčku jo?
M: nelíbí?
J: ale jo. Je to hezu.
M: spíš dobré odpoledne. (zasmál se)
J: kolik je hodin?
M: 16:33
J: měli bychom už jít z postele.
M: to bychom měli. A En, jak to s námi teď je?
J: jak to myslíš?
M:chodíme spolu?
J: jo, řekla bych že jo.
M: mám holku a mám tu nejlepší holku pod sluncem.

Usmál se a dal mi pusu.

Oblékli jsme se a šli do kuchyně. Tam už u stolu seděli Tony s Fílou. Asi taky vstával až teď. Tony s Martinem si šli zakouřit a v místnosti jsme zůstali jen já a Fíla.

F: tak co? Od té doby co jste včera šli k tobě do pokoje jsem tě neviděl. Musíš mi vyprávět.

Řekla jsem Fílovi o všem co se předešlou noc událo.

F: vidíš, já říkal že po tobě jede. A chodíte spolu?
J: jo, chodíme (usmála jsem se)
F: tak to vám přeju. Sluší vám to spolu.
J: děkujeme. A, co ty a Sára?

Abych to vysvětlila, Fíla miluje Sáru od doby co přišla k nám do třídy. Dlouho se jí snažil říct co k ní cítí ale nikdy na to neměl dost odvahy.

F: včera, když jste s Martinem odešli bůhví kam, mě Tony přemluvil abychom šli na bar, no, a byla tam i Sára. Tony někam odešel a nechal mě tam se Sárou. Slovo dalo slovo a, jsme spolu.
J: no sláva. Moc ti to přeju. Vím jak dlouho Sáru miluješ.
F: dnes jdeme se Sárou do kina. Nechcete jít taky?
J: bohužel nemůžeme. Přijede Martinův bratr se svojí přítelkyní, ale děkuju  za nabídku.
F: tak pozdravujte Davida i tu jeho holku.
J: dobře. Užijte si kino.

Fíla odešel a já si šla udělat něco k jídlu.