𝐃𝐢𝐨𝐧𝐲𝐬𝐮𝐬 (𝐕𝐦𝐢𝐧𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐓𝐚𝐞𝐤𝐨𝐨𝐤, 𝐘𝐨𝐨𝐧𝐦𝐢𝐧 𝐬𝐭𝐨𝐫𝐲)

17. Kapitola🍷

Pohled Taehyunga

Bože. Jimin je tak zákeřný a podlý. Nerozumím tomu, jak se může tvářit jako nejvíce nevinný kluk na světě a pak začne s těmi svými hrami a vy rázem zjistíte opak. Nevím proč, ale přijde mi to i z nějaké části vzrušující. Ale vše má své hranice.

A já úplně jasně viděl, jak mu do poloviny skleničky nalil čistou vodku a poté až ostatní doplňující ingredience. Udělal to vážně zákeřně, protože se schválně nenápadně schovával a vždy stál zády k černovláskovi. Přede mnou to však neschoval a zřejmě ani schovat nechtěl.

Černovlásek koktejl popíjel a já se nestačil divit. On si toho vážně nevšiml?

Když dáte do nápoje třicetkrát více alkoholu, než-li by tam mělo správně být, a ten dotyčný si toho nevšimne, tak tady už nebude něco v pořádku. Abych přiznal pravdu, docela jsem se zalekl.

Buď je tady pan Jeon vytrénovaný alkoholik, nebo naopak skoro nikdy alkohol nepil a předpokládá, že je drink správně namíchám. V tom případě jsem rád za Jiminův čin. Možná bychom si s ním mohli dneska trošku pohrát a zjistit nějaké informace.

Oba jsme s Jiminem pozorovali nervózního černovláska před námi a já si ho až teď začal podrobně prohlížet. Byl velmi hezký. Jiný typ muže než je Jimin, ale i přes to se mi velmi líbil. Zřejmě mu naše pohledy nebyly vůbec příjemné, ale můžu říct, že mi to bylo upřímně jedno.

Je roztomilé, že je přesvědčený o tom, že o něm nic nevíme a že ho vůbec neznáme. Musel jsem se lehce ušklíbnout, když mi došlo, že o něm vlastně víme všechny základní informace.

Jimin šel obsluhovat další hosty, aby to nebylo tak divné, že zde přišel pouze kvůli Jeon Jungkookovi. Ale dle jeho pohledu na něj jsem sám usoudil, že se mu zřejmě taky zalíbil. 

Brzy budeš náš, Jeon Jungkooku!

„A jak se vlastně jmenujete? Sdělíte mi své jméno?" optal jsem se zdvořile a napil se ze svého míchaného drinku, jež byl skoro stejný jako hnědovláska vedle mě. Zásadní rozdíl byl v množství alkoholu. Já ho měl výrazně méně.

„Jeon J-junkook," vydechl a lehce se na mě usmál. Jeho řeč těla jasně vyjadřovala, že se necítí vůbec dobře.

„A jak se jmenujete vy?" překvapil mě zpětnou otázku na mou osobu.

„Kim Taehyung. A kde pracujete, Jungkooku?" zeptal jsem se s hranou zvědavostí ve svém hlase. Opravdu jsem vůbec netušil, co by tento mladík mohl dělat za práci!

„P-pracuji v jedné společnosti," odpověděl mi a nervózně si poposedl.

Už mi tohle začíná lézt na nervy. Lehce jsem se zamračil a očima vyhledal Jimina. Zrovna připravoval nějaký alkohol do skleničky, takže se mi mohl trochu věnovat.

Vycítil můj pohled a podíval se mým směrem. Očima jsem mu naznačil, že si Jeon Jungkooka chci odvést k nějakému klidnějšímu stolku nebo místu, protože je zde vážně nervózní. Asi kvůli tomu, že na něj mají všichni přítomní lidé výhled a mohou si ho prohlédnout.

Jimin se pouze ušklíbl a přikývl hlavou. V tichosti jsem se zaradoval, že mi zatím vše vychází a otočil se zpátky k černovlasému mladíkovi.

Dobrý večer,

doufám, že vám nevadí, že tak měním pohledy. Ale přijde mi to lepší k vyjádření děje a k pochopení. 😂

Tak snad to není nijak zmatené. 😅😂