Pikachu - My first Pokémon friend [DOKONČENO]

Život bez Pokémona je neveselý

Sky

,,Mami! Jdu do školy!,, křikla jsem

,,Ano zlato!,, řekla maminka z kuchyně a utíkala za mnou se svačinou

,,Kde mám svou Pikachu čepičku?,, řekla jsem když mi mamka strkala do batohu boxík se svačinkou

,,Tady můj malý Pikachu,, řekl taťka a nasadil mi čepici

Když mi říká ,,můj malý Pikachu,, začínám mít nepříjemný pocit.

,,Promiň, ale ty vypadáš opravdu jako maličký Pikachu! Musíš se přestat bát Pokémonů. Ten Pikachu byl jenom......nějaký divný. Nebo prostě nechtěl aby ho chutili. Všichni Pokémoni nejsou zabijáci,, řekl taťka

,,Ale tati! Já chápu, že vypadám divně, ale nemůžu mít vedle sebe Pokémona!,, řekla jsem

,,Je to na tobě. Kfykoli budeš chtít, dáme ti Pokéball,, řekl taťka a mamka přikývla

Dala jsem jim pusu, přitiskla si čepičku na hlavu a narovnala ouška a pak odešla do školy. Můj bratr v té době věděl, že mám nejoblíbenějšího Pokémona Pikachu. Takže mám spoustu věcí s Pikachu ouškama. Batoh, pouzdro, čepičku a boxík na svačinku jako Pokéball.
I přes můj strach z Pokémonů jsou pro mě tyhle věci mé oblíbené.

,,Tady jsem Sky!,, křikla na mě Eva

Eva je moje nejlepší kamarádka a její Pokémon je Eevee. Máme ještě v partě dva kluky Zacka a Tylera. Eva má hnědé vlasy a modré oči. Zack má tmavě hnědé vlasy a zelené oči a jeho Pokémon je Noctowl. Tyler má blond vlasy a modré oči a jeho Pokémon je Pidgeotto.

,,Ahoj Evo a......Eevee,, řekla jsem a trochu poodstoupila když jsem uviděla Evee

,,Je promiň. Eevee pojď zpátky do Pokéballu,, řekla a vytáhla Pokéball

,,Ne, ne! Nemusíš! To je v pohodě, ty jsi hodná, že Eevee?,, řekla jsem a nastavila ruku

Evee se na ni chvíli koukala a pak se nechala podrbat za ouškama. Byla roztomilá, ale pořád jsem měla strach.

,,Ty jí hladíš?!,, udivila se Eva

,,Jé promiň...,, řekla jsem

,,Ne, ne! Nikdy jsem tě neviděla hladit Pokémona...Chceš jí nést?,, zeptala se Eva

Po chvíli váhání jsem nastavila ruce a Eva mi jemně položila Eevee do rukou. Šlo vidět, že se té malé lištičce líbím. Tulila se ke mě. Nesla jsem jí celou cestu a docela se mi to líbilo.

,,Hele? A proč si teda nechytneš Eevee? Vydím, že se ti líbí,, řekla Eva

,,Nevím. Eevee není úplně Pokémon pro mě,, řekla jsem

,,Ah....škoda. Ááá támhle jsou kluci! ZACKU, TYLERE! SKY NESE EEVEE! ZÁZRAK!,, začala řvát Eva

Uviděla jsem kluky a jejich Pokémony.
Vážně se divili když mě viděli s Pokémonem v rukou. Potom jsem předala Eevee majitelce a řekla, že jdu do třídy. Dala jsem Eevee ještě malou mňamku a podrbala ji.

,,Tak Ahoj Eevee!,, řekla jsem

,,Vee eee!,, řekla na rozloučenou Eevee

Eevee je sice moc milá, ale není to Pokémon pro mě. Najednou jsem se koukla na čepičku a pomyslela si......Proč si to jen musel udělat Pikachu?

Došla jsem do třídy a začala hodina.
Když jsem viděla všechny tak veselé a se svými Pokémoními kamarády něco jsem si uvědomila....Život bez Pokémona je neveselý.....