Kniha plná předem vyrobených coverů.
První část knihy jsou série po pěti, zbytek už náhodné nápady.
*doporučuju jet od čísla 70 výše
PREMADE COVERY JIŽ NELZE ZAMLUVIT ANI POUŽÍT, NEJSEM ZDE AKTIVNÍ!
Pátým zadáním bylo ztvárnění dětské vzpomínky, kterou si držíme dodnes pro její kouzlo nebo hodnotu.
Vybrala jsem si moment, kdy jsem byla jako malá u moře. Blížil se pomalu večer a od moře šla ohromná bouřka. Na pláži už nikdo nebyl, jenom naše rodina honila nafukovací kruhy a lehátka unášena prudkým větrem. Ale já neběhala, jelikož jsem byla chvístek (malý hubeňour), takže mě mamka zabalila do osušky a posadila do písku. A jak jsem byla zabalená jako v kokonu, že mi ani hlava nevykukovala, bylo mi najednou teplo. Cítila jsem se v bezpečí, jako když z okna s hrnkem kaka sledujete hurikán.
Tento okamžik jsem si vybrala, protože je to nejživější vzpomínka mého dětství. Pořád cítím tu sůl ve vzduchu, poslední teplo z písku, prudký vítr, co mi naráží do tlustého ručníku. Je to taky moje nejstarší vzpomínka na bouřku, která je pro mé dnešní já hotovým zázrakem a nevýslovným štěstím. (a to mě jednou málem zabil blesk... heh)
Stále se jedná o premade, pokud má někdo zájem, napište mi prosím zprávu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nejvíce a nej vzpomínky, které mohu vytvořit jsou ty z, ne jedněch, prázdnin v Českém ráji. U tety na vesničce mezi koťaty, slepicemi, senem, čerstvě nadojeným mlékem a prostě tak. Už se těším, až tam zase pojedu, ale už mám smůlu, nemám šanci se týdny mazlit s kde jakým kožichem.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jak jsem byla malá, věřila jsem v magickou moc světlušek. Poté, co jsem zjistila, že je to brouk se svítícím zadečkem, nic mě nezastavilo. S bráchou jsme šli do polí kousek od nás a začali hledat brouky se svítícími zadečky. Jednoho jsme našli. Ani nevím, jestli to byla světluška nebo jiný tvor, ale v nitru jsem byla přesvědčená, že jsem magickou bytost lapila. Bez rozmýšlení jsem tedy hodila hmyz do pusy a polkla. Od té doby jsem se považovala za královnu noci :D
