~ Věř mi ~

182 15 0
                                    

Stála jsem v jeskyni a zírala na Kaye, který před pár minuty odpověděl Soye

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Stála jsem v jeskyni a zírala na Kaye, který před pár minuty odpověděl Soye.

,,Kayi. Ty ji rozumíš?" zopakovala jsem svoji otázku a přistoupila blíž k němu.

,,A-ano," vykoktal ze sebe. Šlo na něm vidět, jak je zmatený a sám neví, jak je to možné.

,,Jak to? Myslela jsem, že já jediná rozumím," otočila jsem se na Soyu, kterou to vůbec nezaskočilo.
Její hlava se sklonila k nám a její oči, jakoby viděla až do naší duše.

,,To díky stromu Oai. Má takovou schopnost. Ale ne všem umožní rozumět drakům."

,,Strom si vybírá?" koukala jsem na ni zmateně.

,,Dá se to tak říct, Haley," podívala se na Kaye, ,,ty jsi o posvátném stromu četl. Prozraď Haley, co jsi se dočetl."

,,Jsou to jen pověry."

,,No tak Kayi. Co ses dočetl," naléhala jsem na něj.

,,Strom Oai má jinou kůru, než ostatní stromy. Každých sto let se zbaví staré vrstvy, pod kterou vzniká nová," zahleděl se na draka, který zářil, ,,říká se, že posvátný strom pozná, kdo má dobré a čisté srdce. Jen těmto lidem umožní rozumět draků."

,,Přesně tak," naklonila se blíž ke mně, ,,ne všichni se tě snaží zabít Haley. Podívej se," pošeptala, ,,podívej se do jeho očí, co ti říkají?"

,,J-já nevím," vykoktala jsem.

,,Běž blíž," ždrcla do mě, ,,běž," poslechla jsem ji a přistoupila blíž ke Kayovi a zahleděla se do jeho zelených očí. Nevěděla jsem, co v nich mám vidět, ale poslechla jsem svého strážce.

Stáli jsme tam a jeden druhému koukali do očí. Mezi námi vládlo naprosté ticho, které přerušilo Kayovo vzdychnutí.

,,Haley," prolomil to ticho, ale oční kontakt mezi námi přetrvával. Ta jistra. Proč jsem ji předtím neviděla? pomyslela jsem si a v tu chvíli jsem ucítila jak si vzal mé ruce do dlaní. Cítila jsem zvláštní brnění, které proudilo celým mým tělem, ,,cítíš to, že ano," stiskl mi ruce.
I on to cítí?

,,Ano Haley," promluvila Soya a tím přerušila naše spojení.

,,Jak je to možné?" otočila jsem se na ni.

,,Necítí k tobě nenávist. Nevidí tě jako zhoubu lidstva. Měla jsi mu naslouchat."

,,Jak jsem měla vědět, že není jako jeho otec?" vystartovala jsem po drakovi, ,,jak mám sakra vědět, že to není jeho plán, dostat se mi pod kůži?" slzy se mi hrnuli do očí, ,,i vlastní teta se mě pokusila zabít. Tak mi laskavě vysvětli, jak mám vědět, kdo je semnou a kdo proti mě?" hned po této větě jsem propukla pláč.
Celou tu dobu jsem se snažila v sobě své emoce potlačovat, ale něco ve mě se zlomilo a vše vyplulo na povrch.

,,Haley," ucítila jsem Kayovi ruce na svých zádech.

,,Nesahej na mě," odstrčila jsem ho, ale on se nedal. Znovu položil svoji ruku na mé záda a druhou rukou si mě přitáhl do náruče.
Cítila jsem jeho stisk, který byl pro mě nový, ale zároveň příjemný. Nechtěla jsem, aby tahle situace někdy skončila.

,,Haley," v tichu zazněl Soyin hlas, ,,otevři konečně své srdce."

,,J-já," podívala jsem se na ni celá od slz.

,,Nemusíš nic říkat. Jen nad tím přemýšlej, a teď se vraťte do vesnice."

,,P-počkej," vykoktala jsem, ,,proč jsi mě volala? Myslela jsem si, že ti hrozí nebezpečí."

,,Chtěla jsem tě zastavit. Nemohla jsem dopustit, abys odešla," povzdechla si, ,,vím, že to pro tebe není jednoduché a věř, že to nejtěžší ještě přijde. Iblis nedopustí, aby lidé žili v souladu s draky. Ani jeden z draků nechce boj. Nechceme ublížit lidem, ale pokud na nás zaútočí, budeme se bránit, proto by bylo zahodno, kdyby ses naučila ovládat svoji moc."

,,Soyo, já ale o sobě nevím vůbec nic. Nevím jakou mám moc. Nevím nic, jen to, že ti rozumím," povzdechla jsem si.

,,Zjistíš to. Věřím v tebe a ještě je tu Kay, který má přístup k jedné knize, která prozrazuje, jak to bylo v minulosti mezi lidmi a draky."

,,Nevím, o takové knize," přistoupil blíž k Soye.

,,Ty ne, ale Haley ví. Běžte domů a ty Haley využij svoji moc. Prozkoumej mysl člověka, který by mohl o té knize vědět víc," prozradila nám Soya.

Na nic jsme nečekali a spolu opustili jeskyni, ve které byla ukryta Soya.
Celou cestu jsem nepromluvila ani slovo. V hlavě mi pořád zněla slova Soyi. Jak mám použít svoji moc? Jak mám zjistit, kde je ta kniha? Pokládala jsem si tyto otázky, na které jsem neznala odpověď. 

Dělilo nás pár kroků od vesnice, ze které jsem chtěla odejít.

,,Nejlepší bude, když dnes zůstanu u tebe," promluvil Kay, když světla z vesnice byla nadohled.

,,Cože? Proč?" vyhrkla jsem ze sebe.

,,Slyšela jsi Soyu. Musíme zjistit, kde se nachází kniha. Nenechám tě v tom."

,,Kayi," snažila jsem se namítat, ale uchopil moji ruku a zastavil mě.

,,Prosím, už ne. Neodstrkuj mě od sebe. Vím, že jsi to mezi námi cítila," přitáhl si mě blíž k sobě, ,,věř mi. Nejsem jako můj otec."

"

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


_________________________

☘️ Haley měla strach o draka, a proto spěchala do jeskyně. Jenže to byl plán Soyi, nemohla ji odejít.
☘️Kay ji sledoval až k drakovi, který pro něj byl velké překvapení. Nikdy takto blízko draka nebyl.
☘️ Co to zvláštní brnění, které cítil Kay i Haley. Může to něco znamenat?
☘️ A objeví Haley svoji moc?

Dračí proroctví Kde žijí příběhy. Začni objevovat