Experiment [Ereri/Riren]✔

-17-

Ráno bylo poněkud příjemné, tedy alespoň pro Erena. Ten se probudil již při úsvitu slunce ve své kobce, opět jako vždy připoután k posteli. Byla to pro něj velice vítaná změna na rozdíl od každodenního probuzení s bolestmi a bez jakékoliv šance tu bolest jen trochu utlumit. Po nějaké chvíli někdo zaklepal na mříže a on byl nucen obrátit svou pozornost před sebe. Čekal, že tam bude stát Levi, ale opak byl pravdou. Stála tam Mikasa a lehce se na něj usmívala. Také se na ni zazubil a kývl.

„Rád bych tě obejmul, ale myslím, že nemám žádnou šanci.“ zvedl do vzduchu své ruce v řetězech naznačujíc jí, ať jde dál. Ona neváhala a hned se k němu přitulila.

„Ach Erene, tak strašně si mi chyběl. Myslela jsem, že už se s námi nikdy nebudeš bavit.“ Vzdychla mu do ramene černovláska. Zamrkal a podíval se na ni.

„Proč bych se s vámi neměl bavit?“ podíval se na ni.
„Trávil si tolik času s Hanji a Levi-heichou, od té doby co jste se opili, a pak jak si u něj byl každý večer, staral se a nechal si na sebe házet věci, jen aby mu bylo lépe.“

Zamrkal a podíval se na ni. Vážně u něj byl Levi celý den? Celý večer? Vážně tohle vše od něj trpěl? To už ale bylo jedno. Byl na něj naštvaný za to, že si s ním hrál. Manipuloval s ním a použil ho. Nenáviděl ho, ale zároveň miloval, to byl celkem paradox.

„Aha. No, dostal jsem to jako povinnost. Jinak bych to dobrovolně nedělal.“ Uchechtl se Eren.

Mikasa se na něj ještě jednou usmála a pustila ho. Zvedla se a vyšla z cely.

„Měl by ses poté potkat s Arminem.“ Kývla na něj a zmizela.

Eren si povzdechl. Už opět sklouzával do starých, zajetých kolejí. Ne, že by mu to nějak vadilo, ale chyběl mu ten jistý pocit té lásky. Teda, dala se to jako láska nazývat? Z jeho strany ano. Miloval ho a cítil, že je milován, ale teď? Musel jít dál. Nemělo by to cenu.
Chvíli čekal na to, až za jim přišla Hanji, která mu odpoutala ruce. Nemluvila s ním, on jí byl za to výjimečně vděčný. Jakmile ho odpoutala, jen na něj kývla a opět zmizela někde nahoře. Povzdechl si a podíval se do zrcadla. Lehce mu porosty vlasy, ale on se nějak nehodlal stříhat, prohrábl si je a obličej si omyl studenou vodou.

„Do řiti. Jak já ho nenávidím.“ Zasyčel si sám pro sebe, opřený o rám umyvadla. Jeho hlas se lehce rozléhal kolem, ale mu to bylo jedno. Nikdo kromě něj tu nebyl, a kdyby tu někdo šel, stejně by nevěděl o kom mluví.

To ráno se Levi probudil v celkem dobré kondici. Ano, ruce musel mít stále zavázané, aby se do jeho ran nedostala infekce, nicméně mohl chodit, dýchat a dokonce viděl. Sic na jedno oko, ale nic jiného mu nezbývalo. Každé ráno se teď podívá do zrcadla a uvidí důsledek Hanjiny nezodpovědnosti. Zavrtěl nad tím hlavou a oblékl se do obyčejné uniformy. To ráno se s Erwinem pohádal, že by měl ještě ležet, ale on mu na to důrazně řekl, že půjde a přebere si svou jednotku zpátky, tudíž mu nezbylo nic jiného než souhlasit. Potřeboval se nějak zabavit, kdyby ležel, stále by přemýšlel nad tím malým spratkem, co mu ukradl kus srdce. Strašně mu připomínal Isabel.

Po snídani vyšel Eren s Mikasou a Arminem na nádvoří, kde se hned museli seřadit do řady, aby se jim řeklo, co budou dnes dělat. Eren se smál spolu s Mikasou a byl šťastný jako nikdy – dokud na nádvoří nepřišel Levi. Udělalo se mu mdlo.

Levi kráčel pomalým krokem přes ztichlé nádvoří, načež se postavil před ně. Už jen z jeho kroku sálala sebejistota a autorita, kterou nikdo jaktěživ neviděl. Přes oko měl dlouhou jizvu, což mu dodávalo na hrůzostrašnosti. Vůbec mu to neubíralo na kráse, toho se zastával Eren. Ale takhle myslet nemohl, musel odejít. Večer se sbalí a odejde za Zekem. Jak o něm věděl? Ze vzpomínek a snů. Hlavně co nejdál od Leviho.

Levi se zastavil a podíval se na všechny přítomné ledovým pohledem. Všichni byli vykulení z jeho přítomnosti, vůbec neočekávali, že se Kapitán dneska dostaví. Heichou se rozhlédl kolem a odfrkl si.

„Dneska to tu všechno uklidíte. Rozchod, je mi z vás zle!“ zavrčel na ně.

Všichni zasalutovali a rozešli se uklízet. Umývat okna, stáje, postarat se o koně. Levi si sedl na schody a zamračil se. Ještě nebyl v kondici, kdy by mohl také uklízet, mohl je jen pozorovat. Svůj pohled věnoval Sashi a Conniemu. Poté si prohlédl Jeana a nakonec Armina, Mikasu a Erena. Mikasa visela Erenovi kolem krku a Armin nad nimi jen protáčel oči. Něco spolu brebentili, ačkoliv nevěděl co, Eren se mu zdál šťastný. Nevěděl proč, ale bolelo ho to. A pak se stala nečekaná věc. Mikasa se nahla a Erena políbila. Ten se na ni jen vyděšeně díval. To už Levi nevydržel, zvedl se a rychlým krokem, div se nepřerazil, odešel do své kanceláře. Prudce za sebou zabouchl dveře a poprvé od té hrůzné události se zhroutil. Schoulil se do klubíčka a snažil se dýchat, ale neúspěšně, z očí mu tekly slzy. Eren jeho zběsilý odchod viděl a chtěl jít za ním. Nakonec nad tím ale jen mávl rukou a přitáhl si Mikasu zpět a znovu jí políbil. Hanji, kterou před chvílí Levi skoro porazil, se zarazila, prostá jakéhokoliv slova. Tady bylo něco hodně špatně a ona by to měla co nejdřív napravit.