stepbrother|STEIN27

1.

"Prostě mě to nezajímá! Zbal si věci a zítra jedeme Veroniko!" vykřikla moje matka poté co mi oznámila, že si našla přítele a zítra se stěhujeme, na jednu stranu mi vlastně bylo úplně jedno že se stěhujeme, ale sral mě fakt toho že mi to řekla až dneska, moje máma byla vždy na vybírání chlapů tupá, já na tom nebyla o nic líp, za mých šestnáct let jsem měla pouze jednoho kluka a to bylo v šesté třídě, pokud tedy nepočítám několik dětských vztahů ve školce, moje máma od té doby co se táta od nás odstěhoval měla pouze dva vztahy, a mužů říct ty vztahy trvaly max. dva, tři měsíce, teď jsem jen doufala že našla někoho od koho zachvilku neodejdeme když se k němu stěhujeme.

|three hours later|
Konečně jsem dobalila skoro všechny věci, sešla jsem dolů za mamkou abych se jí omluvila a domluvila se s ní na takových základních věcí, našla jsem jí v ložnici, když balila věci.

"Mami?" zašeptala jsem a opírala jsem se o práh dveří.

"Ano Veru?" otočila se na mě a přestala balit věci.

"Um, chtěla jsem se ti omluvit, mrzí mě to, mám jen strach že když se odstěhujeme že se něco posere a mi půjdeme z baráku, že nás vyhodí" šeptla jsem a šla si sednout k ní na postel.

"Veru, já to chápu, ale s Mirkem jsem už skoro rok, vím že jsem ti to řekla až dneska ale bála jsem se tvojí reakce, mrzí mě to, chci zažít nový život, tady v Praze je toho na mě moc, a na tebe určitě taky, navíc tam za dva týdny nastoupíš na střední, na tu jakou si vždy chtěla, jenom ti chci předem oznámit že Mirek má syna, Petra, myslím že dělá hudbu, měla jsem už ti čest se s ním poznat osobně, je to fajn kluk, určitě se spřátelíte ne-li víc, víš jak to myslím." ušklíbla se a mrkla na mě.

"Mami!!! To si nemyslím jsem ještě panna" řekla jsem trochu smutně, s mamkou jsem se rozloučila a vydala jsem se spát.

|at morning|
Vstala jsem a šla jsem se vysprchovat, oblékla jsem si čistý věci, poté jsem šla za mamkou a naposledy se porozhlédla po našem bytě, bydleli jsme tu už od dob kdy tu byl s náma ještě táta, po tváři mi tekla slza ale rychle jsem ji setřela.

"Bude mi to tu chybět" špitla jsem směrem k mamce.

"Mně taky drahoušku, pojď půjdeme" chytla mě za ruku a obě jsme šli dolů, jelikož jsme bydleli v prvním patře byly jsme dole zachvilku, před barákem už na nás čekal domovník, máma mu podala klíče a obě jsme se vydali k autu.

"Směr nový život, a snad lepší" řekla povzbudivě máma, usmála jsem se a strčila si do uší sluchátka, za pár minut se mi podařilo usnout.

|in Brno|
"Veru vstávej" budila mě máma, vzbudila jsem se až na podruhé, koukla jsem se z okna, stáli jsme u trošku věstšího baráku, mobil jsem si uklidila do batohu společně se sluchátkami, otevřela jsem dveře od auta a vylezla jsem, pomalu jsem se vydala za mámou která hned u dveří objímala toho svého přítele Mirka, vypadal jako milej chlap tak jsem doufala že to tak bude.

"Dobrý den" pozdravila jsem slušně.

"Ahoj, ty budeš určitě Verča? S tvojí mamkou jsme o tobě hodně mluvili, byl bych rád kdyby jsi mi říkala tati, ale taky vím že to nepůjde hned, tak mu prozatím říkej Mirku, doufám že ti nebude vadit když si budeme tykat?" mile se usmál, usmála jsem se nejdřív na mamku, pak jsem přiběhla k Mirkovi a obejmula jsem ho, sice to nejdřív nečekal ale poté mi objetí objetoval.

"A kde je Petr?" zeptala se moje mamka hned potom co jsem Mirka pustila.

"Ale je u nějakýho kamaráda, Marka, řeší něco ohledně hudby" řekl Mirek, wow on vážně dělá hudbu.

"No, pojď mamka tě zavede do pokoje a já ti dojdu pro věci, usmál se Mirek a já se vydala s mamkou do baráku, na chodbě jsme si sundali boty a vyšli jsme po schodech nahoru, máma ukázala na jedny dveře které byli pravdě podobně naproti Petrovému pokoji, na dveřích byl nápis "nevstupujte, klepejte" jen jsem se uchechtla a otevřela dveře do svého pokoje, pokoj byl prostorný, byl celý černý, v rohu byla postel, noční stolek a ostatní, byl tu balkon a ještě dveře do koupelny, mamka s Mirkem opustili můj pokoj a já se rozhodla vybalit si věci.

|three hours later|
Koněčně jsem vybalila a jsem na cestě do kuchyně, kde mamka připravila večeři, přesněji kuře na paprice s knedlíkem, na stole čekalo moje jídlo a moje mamka zrovna donandala jídlo pro Mirka, se slovy "dobrou chuť" jsme se do jídla pustili, po jídle jsme s mamkou společně umyli nádoby a rozhodli jsme se kouknout na film, seděli jsme na sedačce a byli jsme v půlce filmu, přesněji slunce seno jahody, jenže v tu chvíli se otevřeli v chodové dveře.

"Jsem doma!" zakřičel blonďák a sundal si boty, bohužel nebyl sám, za ním stál kluk s kaštanovými vlasy, nervózně jsem se na oba podívala, Petra táta nebyl naštvaný ani překvapený, tak že je na jeho pozdní příchody zvyklý.

"Petře, tohle je Verča a její mamku už znáš, chovej se prosím slušně, na sporáku máte jídlo tak se z Markem najezte, my jdeme už spát tak se nějak bavte" řekl Mirek a společně s mojí mamkou odešel, Petr se na mě úchylácky podíval, já se ho nemohla nabažit, tohle má bejt teď kurva můj nevlastní bratr?! si děláte srandu, božínku.

"Čau kočko, já jsem Petr a tohle je můj kámoš Marek, aka Indigo, mě určitě znáš jako Steina že tak koukáš že? Ty máš bejt jako moje ségra jo? Tak to si musím dát pozor abych tě teď náhodou neohnul o kuchyňskou linku" začal se smát a Marek s ním, při slově kočko mi naběhl mráz na zádech, to samý při slovech "tak to si musím dát pozor abych tě náhodou o kuchyňskou linku".

"Tak že, za prvý neříkej mi kočko, za druhý ne opravdu ani jednoho neznám, za třetí koukám protože mám oči, za čtvrtý nevlastní ségra, a za pátý dej si pozor na slova nebo přijdeš o ptáka"

Tak snad tenhle příběh nearchivuju, tenhle napad jsem ještě na wattpadu nevidela.
!!VŠECHNO JE VYMYŠLENO!!