stepbrother|STEIN27

13.

|in airplane|
Po několika hodinách jsme konečně seděly v letadle.

"Tak co? jak se těšíš kotě?" zeptal se Petr, držel mě za stehno, těsně u rozkroku, bylo na něm dost vidět že to chce, ale tady s ním rozhodně spát nebudu.

"No, těším se, hrozně moc, ale jak vidím tu tvojí nadrženost, tak ty asi víc" ušklíbla jsem se na Petr, přičemž jsem ho políbila, jemně mě chytl pod krkem, zkousl mi spodní ret, na oplátku jsem mu zavzdychala do pusy.

"Můžete si to nechat na jindy?" ozvala se naštvaná letuška, neboli ta která mi tu před chvilkou balila Petr, žárlila na to že šuká se mnou, a ne s ní, jen jsme se společně zasmály a ona konečně odešla, jen jsem nad ní protočila očima, jemně jsem se opřela o Péťu a usla jsem.

|in the Milán|
"Zlato vstávej budeme přistávat" probudil mě hlas Péti, dělala jsem ještě že spím protože mě zajímala jeho reakce, bylo vidět že si myslí že mě to neprobralo.

"Zlato" šeptal mi Petr do ouška, jen jsem se zavrtěla, Péťa mi začal dávat pusinky na krk, jenže se mnou to ani nepohlo, jen jsem se zachvěla, Péťa mi dal pusu, přitáhla jsem si ho k sobě a líbala jsem ho.

|after vacation, already at home|
Abych vám objasnila situaci, dovolená proběhla dokonale, teď jsme přijely a já vybaluji, Petr mi koupil nespočet věcí, které jsem třeba ani nepotřebovala, ale nedal se přemluvit, že prý "ty peníze si sebou do hrobu nevezmu", chtěla jsem si koupit něco i sama, ale jako kdybych mluvila do zdi, někdo mi zaťukal na dveře.

"Dále" řekla jsem, stále jsem vybalovala věci.

"Pojď dolů zlatíčko" řekla moje máma, jen jsem přikývla, a vstala jsem, šla jsem za ní, dole v obýváku seděl už Mirek s Petrem, nechápavě jsem se na něj podívala, sedla jsem si k němu na sedačku.

"Tak co děti? Jak jste se měly v Milánu?" zeptal se Mirek.

"Úžasně! S Péťou jsme se byly kouknout všude, byly jsme nakupovat! Přičemž Petrovi záhadně nevadilo že jsme tam byly od rána do večera, bylo to fakt úžasné!" řekla jsem šťastně, Péťa mě objímal kolem ramen, a přikyvoval, ale furt jsem nechápala proč tu sedíme, bylo vidět že chtějí řešit něco jiného než naší společnou dovolenou v Miláně.

"Víte, my bychom vám měly něco říct" spustila moje máma, jen jsem se na ní a na Mirka nechápavě podívala.

"A co?" zeptala jsem se, byly dvě možnosti věci kterou nám chtějí říct, buď za a. že je matka těhotná, nebo za b. že se budou brát, doufala jsem že nám chtějí říct tu první možnost.

"No, my se budem brát!" řekla moje matka zamilovaně.

A je to v píči.