10.

8.1K 146 8
                                    

|one week later|
Nastal den D, neboli den kdy nastupuji do nové školy, mám neskutečnej strach, za ten týden se moc věcí nestalo, aby bylo jasno, vztah s Markem mi neklape, od našeho posledního setkání, neboli dne kdy jsme se dali do hromady, jsme se neviděli, nechodí ani za Petrem, na zprávy mi už taky neodepisuje, a já mám v hlavě jasno, jsem doslova zamilovaná do Petra, poslední dny jsem byla zavřená v pokoji, nebo jsem chodila za Petrem, s kterým se mi vztah zlepšil, ptala jsem se ho na Marka ale vždy řekl že neví, ale bylo jasně vyditelné že něco chce říct, bohužel nikdy nic neřekl.

Před chvílí jsem vstávala a chystám se do školy, do které jdu mimochodem s Petrem, ptala jsem se Marka, jenže kromě "zobrazeno", jsem nedostala žádnou odevzdu, nevím co mu je, nebo co jsem udělala ale stejnak mě to mrzí, dole jsem si dala snídani,  jelikož venku nebylo teplo ale ani zima tak jsem si vzala, černé džíny a Petrovo tričko, které jsem mu předtím ukradla v pokoji, kradu mu úplně všechno, jak tepláky, tak mikiny a trička, tak že bych se ani nedivila kdyby neměl co na sebe, zrovna jsem dokončila svůj lehký make-up, který se skládal z linek, řasenky, obočí, korektoru, pudru, rozjasňovače a nude rtěnky.

"Jdeš už?" ozval se Petra hlas ze zdola, jen jsem se usmála.

"Jooo!!" vykřikla jsem a ještě jsem na sebe navlékla džínovku, mimochodem, taky Petra, pomalu jsem sešla dolů, vzala jsem si svoje vansky, Petr se na mě koukal, asi kvůli oblečení.

"Co tak koukáš?" zeptala jsem se, Petr se jen usmál.

"Já už takhle nemůžu" zašeptal, po chvilce byl natisklej na mých rtech, začal mě líbat, polibky jsem mu oplacela, tohle bych sice neměla dělat, ale já už mám fakt jasno, miluju Petra ne Marka, po chvilce jsme se od sebe odtáhli.

"Já ti to musím říct, prostě musím" řekl Petr, nechápavě jsem se na něj podívala.

"Miluju tě, hrozně moc, ani nevíš jak moc mě ničilo, to že, v ten večer si o to přišla s Markem a ne se mnou, to co jsem ti minule řekl, není pravda, věř mi prosím" řekl udýchaně, nevím proč, když vůbec neběhal, usmála jsem se.

"Víš, mám to stejně, všechno mě to tak mrzí, omlouvám se" zašeptala jsem mu do hrudi, byla jsem na něm natisklá a objímala ho, Petr mi dal jemnou pusinku do vlasů.

"Budem muset jít, ať to stihnem" řekl Péťa, jen jsem přikývla a vyšli jsme, před školou jsem si všimla ale divné věci, stál tam Marek, a líbal se s nějakou holkou, tohle mi mohlo být jasný.

"Počkáš tu chvilku?" zeptala jsem se Péťi, jen přikývl, pomalým krokem jsem se vydala za Markem.

"Děláš si srandu?? tohle si posral je konec!" vykřikla jsem, snažila jsem se dělat co nejvíc smutnej pohled, napřáhla jsem se a vrazila mu facku, otočila jsem se a šla za Péťou.

"Ne, Verčo počkej!!" řval za mnou Marek, jen jsem zakroutila hlavou, chytla jsem Petra za ruku, a vydala jsem se s ním do ředitelny, Petr mi dal lehkou pusu, a já zaťukala na dveře.

stepbrother|STEIN27Kde žijí příběhy. Začni objevovat