stepbrother|STEIN27

5.

"Hele já se s tebou klidně bavit budu, jen nechápu proč se se mnou najednou chceš bavit, ale moc ráda tě poznám, jen nemohla bych u tebe přespat? Jestli by to nějak nevadilo, nechce se mi jít domu" řekla jsem a koukla se na Marka, on byl fakt roztomilej, hrozně se mi líbí jeho vlásky.

"Jo můžeš, jen bydlím s dvouma kokotama, tak že budeš mezi klukama, jestli to nevadí" usmál se zářivě a dokouřil už svojí druhou cigaretu.

"Hele nevadí, jen nedal by jsi mi jedno cígo? Už jsem je všechny vykouřila" ukázala jsem na svojí prázdnou krabičku od Malborek, Marek se jen usmál a podal mi svojí krabičku, společně jsme takhle seděli asi až do půl dvanáctý, pak jsme se společně vydali k němu a těm dvoum dalším do bytu, povídali jsme si skoro o všem, až po ty nejtajnější věci, pomalu jsme se blížili k jejich bytu, Marek otevřel dveře a sundal si boty, já zopakovala to co Marek.

"Kokoti!!!, jsme doma!" zakřičel Marek snad přes celej byt.

"Jak jako jsme?" ozval se hlas nazpátek, jen jsem se ušklíbla, ty dva hned přišli za náma.

"Kluci, tohle je Verča, nevlastní sestra Petra, Verčo, tohle je Calin a Persil (nevím jestli Marek bydlí s Calinem a Persilem, ale tady prostě jo. p.a.)" ukázal na ně a oni mě vtáhli do objetí, chvíli jsem to nečekala ale hned jsem jim objetí objetovala, s klukama jsem si skoro do tří rána povídali, i když jsme se znali jen chvilku tak jsem si je moc oblíbila, byli něco jako moji starší bráchové, asi ve čtyři jsme se s Markem vydali k němu do pokoje, musela jsem spát u něj, jelikož jinde nebylo místo, a mně se upřímně nikde jinde spát nechtělo.

|at morning|
Ráno jsem se probudila asi v deset, v Markovo tričku jsem se vydala do kuchyně uvařit něco pro kluky aby měli aspoň něco za to že jsem u nich mohla přespat, koukla jsem se do ledničky a vyndala potřebné věci na palačinky, udělala jsem těsto a skoro v půl dvanácté jsem měla všechno hotovo, vyndala jsem marmeládu a nutellu, půlku jsem namazala marmeládou a půlku nutellou, snědla jsem dvě palačinky a ostatní jsem nechala klukům, rozhodla jsem se jít obléct a jít domu, vydala jsem se do Marka pokoje, rychle jsem se převlékla přičemž jsem na sobě nechala Markovo tričko a vzala si všechny věci.

"Kam jdeš?" ozval se Marka ranní chrapák, jen jsem si povzdechla.

"Domů" řekla jsem a přisedla si k němu na postel.

"To jsi se chtěla vypařit? Počkej na mě, půjdu s tebou" řekl a začal se rychle oblékat.

"Nechtěla, dobře, ale prosím pospěš si" Marek přikývl a návlek si na sebe tričko, rychle si vzal klíče a vydali jsme se dolů, dole byl už Calin společně s Persilem.

"Dobré ráno" usmála jsem se, oba dva hned zvedli hlavu.

"Doblé láno, díky za tu snídani" řekl Calin s plnou pusou, jen jsem přikývla.

"Ty už jdeš?" zeptal se tentokrát Persil.

"Ano, Verča už musí domů" řekl Marek a společně jsme se vydali do předsíně aby jsme si obuly boty, hned za náma přiběhl Calin společně s Persilem.

"Tak ahoj, snad se ještě uvidíme" usmál se Calin a oba mě vtáhli do obřího objetí, objetí jsem jim opětovala, pak jsme se společně s Markem vydali ke mně domů, celou cestu jsme vymýšleli nejlepší výmluvu, nakonec jsme se rozhodli pro to že prostě řeknu že jsem byla u něho prostě, zastavili jsme před barákem a rozloučili jsme se, přičemž mi Marek dal pusu, chtěl se odtáhnout ale já polibek prohloubila, pak jsme se pouze obejmuli a Marek odešel, hledala jsem po kapsách klíče ale nikde nebyly.

"Kurva já je musela nechat u Marka" plácla jsem se do čela, budu muset zazvonit, zazvonila jsem na zvonek a chvilku jsem čekala, myslela jsem že mi otevře máma ale dveře otevřela vyšší černovráska ve spodním prádle.

"A ty jsi kdo?" zeptala jsem se jí hnusně, pomalu mi docházelo že je to asi ta Tereza která psala včera Petrovi.

Moc se omlouvám že asi 5 dní nic nevycházelo ale neměla jsem absoulutní náladu.