Útěk z vězení Nargot

minulost

Začala na něj padat únava a Nikolas začal vážně přemýšlet kde složí hlavu.
Cela byla celkem prostorná ale všude bylo vlhko a studená zem. Okolo záchodu to smrdělo a po zemi dokonce ležely krysí výkaly. Lůžko které bylo spíš jen sláma na kožené dece byla ideální možnost. Ta ale patřila Gastonovy a nehodlal se o ní nejspíš moc dělit. Místo okolo vypadalo čistě, jen to bylo trochu studené a tvrdé. Nejspíš se dobře nevyspí.

Řekl si že asi bude lepší spát tam než na druhé straně a tak se zeptal jestli si nemůže lehnout kousek vedle něj. Gaston nebyl proti a ležel dál. Šel asi metr od něj až skoro k mřížím a lehnul si na studenou zem. Zem sice byla rovná a bez nějakých nerovností co by ho tlačili, ale i tak to nebylo nic extra.
Říkal si že asi jen tak neusne. Spoustu ran měl právě na zádech, bolest byla stále velmi nepříjemná. Bude muset spát na boku a doufat že ho únava přemůže. Otevřené rány a studená špinavá zem, to bude to čemu bude čelit celou dobu.

Vězni okolo furt pořvávali a dělali v celách bordel.
Někteří otravovali stráže z nejspíš neexistujících důvodů.
Pár se dokonce odvážilo použít hrubé chování, které naštěstí stráže ignorovali.
Někteří pokřikovali na nováčky naproti nebo o celu vedle.
Usnout nebude jen tak.
Byl z toho dost nervózní, celé to místo a ty lidi budili hodně špatnou atmosféru.

Litoval těch co šli do cel s někým míň normálním než on.
Šikana ve věznicích není nic neobvyklého. Jestli budou problémy ,snad strážní zasáhnou.

Trvalo to dlouho ale nakonec usnul.
Když se probudil ostatní ještě spali. Všude bylo ticho a byli slyšet jen kroky stráže.
Příděly jídla měli přijít až později a on nevěděl kolik je hodin. Gaston ještě spal a on nevěděl co má dělat. Asi se bude nudit a přemýšlet. Každý den to asi bude stejně, možná že až ho někdy vyberou na práci v dole tak to bude lepší než tady.

Náhle se z jiné věznice ozval křik.
Někdo tady asi měl noční můru. Ostatní se probudili a začali nadávat. Ze stejné cely se ozval jiný hlas.
"Co to má znamenat snažím se tu spát.„
"Já se omlouvám měl jsem hrozný sen.
Pořád se mi to opakuje„
"To je kurva jedno, tyhle tvoje noční můry mě začínájí fakt štvát. Pořád se to opakuje nevím kolikátou noc.
Víš jak je to otravný?„
"Vážně se omlouvám ale ten sen je prostě strašný, nevím proč se mi to furt děje„

"Ach bože zase tenhle idiot, nemohl bys vždycky přestat ječet jak malá holka? Vidíš to Rinhare jak se klepe, ach bože to je směšný.„
"Ječí pokaždý nejradši bych mu rozbil hubu, buď rád že jsou mříže mezi náma!
Imbecilní hňup.„
Nepříjemný hlas vraha, naháněl husí kůži.
Doufal jen že jeho místo bude pořád na stejném místě, nechtěl by někoho takového poslouchat pořád vedle sebe.

Kupodivu jeho společník vedle stále spal a tiše chrápal.
Chtěl by mít taky takový spánek, hlavně by chtěl spát na stejném místě jako on. Ta podlaha byla fakt na nic.

Třeba Yaren byl hned vzhůru a jeho nevyspalý výraz mluvil za vše.
Vypadal nevrle skoro vždycky a teď tomu dopomáhali rozcuchané vlasy.
Nikolas na něj nepozorovaně pokukoval kdo ví proč.
Určitě kdyby si ho všimnul, bylo by mu to nepříjemné. Naštěstí Yaren jen rozespale seděl na zemi a zmateně koukal okolo.
Ostatní se furt slovně vrhali na vězně co je probudil.
Všichni byli hned po ránu ve špatné náladě.

Trvalo to ještě pár minut a pak si všichni řekli že bude asi lepší se pokusit usnout.
I on si řekl že bude lepší ještě spát.
Nešlo to sice lehce ale nakonec usnul.
Až stráže ho probudili kvůli přídělu jídla.
Prostrčili přes mezeru pod mřížemi misku s malým kusem chleba a vody.
Chleba byl celkem tvrdý a nebyl nějak moc dobrý. Jeden krajíc chleba na jeden den.
I tak ho ale s chutí ocenil, voda byla studená, ale aspoň nevypadala znečištěně. Misky prostrčil zpátky a stráže je dali do dřevěné bedny.