17. Epilog

254 13 2
                                    

~Avira~

Ráno mě probudil ptačí zpěv. V podstatě jako každé ráno. Pokusila jsem se posadit, ale kolem mého pasu bylo obmotaná paže muže, kterého jsem si vzala. Ano, hned týden po souboji s Divokým honem, jsem se vdala za Geralta z Rivie a řeknu vám. Byl to nejšťastnější den mého života. Zvlášť, když se Geralt usmíval celou dobu jako sluníčko na hnoji.

"Geralte vztávej," řekla jsem a šťouchla do něj. Geralt se probudil a s úsměvem mě políbil. "Dobré ráno~" zavrněl a já se usmála. "Dobré... Dojdu probudit Darku a Ciri," řekla jsem a zvedla se z postele.

~~~

"Takže?" zeptala jsem se. "Takže co?" zeptal se Geralt jak držel naší dceru v neručí a Ciri se snažila nesmát. "Geralte neser mě… kdo to udělal?" zeptala jsem se. Momentálně jsem se dívala na dva záškodníky, kteří zmalovali Tarpanovu srst. "Co mám s váma dělat?" 
"Promiň mami." 
"Nezlobím se, ale tohle byste mi dělat neměli. Chudák už je starý." 
Geralt postavil Darku na zem a vydechl. "Dojdu ho umít a vezmu ho na pastvu," řekl a já se usmála. "Díky Ge-" nedořekla jsem a zvenku se ozval hlasitý řev. "Pro bohy.. Zpátky do práce," řekla jsem a hodila Geraltovi jeho meč. "Po hlídám ji," řekla Ciri s malým úsměvem. "Díky princezno… vlastně královno~" řekla jsem a vzala můj vlastní meč. "Mami kušuj! A utíkej!"řekla a já společně s Geralte. vyběhla bojovat a další nestvůrou

Život je přeci jen super!!


Tak to je konec vážení~!
Doufám, že jste si knížku užili a uvidíme se u dalších.
P. S. Vím že epilog stojí za houby, ale mě to už nemyslí XD

Witcher(Zaklínač): Pomsta v krviKde žijí příběhy. Začni objevovat