Dvojí život [ Twilight Sága ]

Mezitím U Cullenů

Carlail
Když jsem vyšel že svého pokoje a rozhodl jsem se podívat na televizi, všiml jsem si že na stole leží nějaký dopis, byl od Adél, rychle jsem si ho přečetl:

Milá rodinko Cullenů, jsem moc ráda že jste se o mě tak to starali a učili mě, ale nemohla jsem se do Voltery vydat i s tebou Carlisle, nedopadlo by to nejspíš pro tvou rodinu dobře, nechtěla jsem a ani nechci vás ohrozit, proto jsem se tam vydala sama a prosím vás o jedno, nechoďte tam pro mě, děkuji za vše Adél Vanroutová.

Když jsem si přečetl dopis, rychle jsem vlítl do pokoje Edwardovi, ani jsem nemusel nic říkat jelikož si přečetl moje myšlenky a řekl jediné:
" jedeme tam pro ni"
Jenom jsem přikývl, vzal jsem si pár drobností a vyrazil jsem i s Edwardem na cestu. Esmé jsem nechal vzkaz na stole a položil jsem tam i dopis od Adél.

Esmé
Šla jsem do obýváku abych zjistila kde je Carlisle, když v tom jsem na stole uviděla dva dopisu jeden byl od Adél a druhý od Carlisle. Přečetla jsem si je oba, a málem jsem byla vzteky bez sebe tak oni pro ji jedou a nás nechají tady, tak to ne, rychle jsem došla pro zbytek rodiny, když to uslyšela Rosalie, odfrkla si a jenom řekla:

" co je nám po ní?"

"Rosalie, Adél patří do rodiny a rodinu co? Chráníme."

Jenom zakoulela očima, ale i tak s námi nasedla do auta a vyrazily jsme.

Cesta ubíhala rychle, dorazily jsme na letiště, zaplatili jsme si jízdenky a vzlétli jsme, věděli jsme že dostat Adél zpátky domů bude těžké.

Když letadlo přistálo, už jsme měli zařízenou půjčku auta, všichni jsme do něj rychle naskočili a vyjeli jsme k Volteře. Když jsme zastavily v nedaleké uličce, všimli jsme si že u vchodu spolu s dalšími upíry stojí Carlisle a Edward. Rozeběhli jsme se tedy k nim. Když nás uviděli, radši se na nic neptal. Ale zeptala jsem se já a to Carlisla:

" Co se děje, Carlisle?"

" Ale, co by? Nechtěj nás pustit dovnitř. Okamžitě nás tam pusťte! (skoro to Carlisle zakřičel na ty dva upíry u vchodu)

Takhle se tam chvíli dohadovali, když že dveří vyšla Heidi.

" Pusťte je dál, Aro už je očekává"

Upíři před námi si prohodili neutrální pohled a ustoupily nám z cesty.

"Pojďte za mnou, prosím."

Prohodila líbezným hlasem Heidi, vedla nás uličkami a všemožně jsme odbočovali, celou cestu nikdo z nás nepromluvil. Heidi nás dovedla do velkého sálu, kde na trůnech seděli vládci upíří říše, Aro, Marcus a Caius. Aro hned jak nás spatřil, tak se optal Carlisla.

" Drahý Carlisle, co tě přivádí sem k nám?"

" Nedávno sem utekla má adoptovaná dcera Adél. Jenom bych ji chtěl vidět, jestli je v pořádku"

"Přiveďte ji tedy sem" (vydal Aro rozkaz Felixovi)

Hned jak Felix odešel, tak zase přišel, přivedl Adél a Demetriho. Adél hned jak uviděla Carlisla, přiběhl k němu a objala ho.

" Jsem tak rád že jsi v pořádku"

" Taky tě ráda vidím i vás všechny ostatní. Dovol abych ti někoho představila (naznačila Demetrimu aby k ní přišel) Tohle je můj otec, Demetri."

" Tak si ho přece našla, jak vidíme asi tu budeš chtít zůstat, kvůli něčemu jinému jsme nepřišly, kdyby sis bydlení rozmyslela, víš kde nás najdeš"