Falling like the stars

II. Obraz se zlatým lemováním

„Harry co se s tebou děje? Celou cestu jsi byl nějak podivně zamlklý" zeptala se Hermiona starostlivě a povzbudivě ho pohladila po zádech.

„Jen nad něčím přemýšlím" odvětil Harry a pokusil se o menší úsměv, ale muselo to spíše vypadat jako zahořklý úšklebek.

Vlastně nebyl daleko od pravdy. Ano, celou cestu přemýšlel, ale nad něčím trochu jiným, než by jeho přátelé očekávali.

Proč když se ve vlaku potkal s Malfoyem a střetli se jejich pohledy a Harry se na něj jemně pousmál Malfoy se sebral a odkráčel dál?

Ano asi to bude tím že se od začátku prvního ročníku v Bradavicích nesnášeli a neustále po sobě metali kletby a nadávky. Ale když se nad tím Harry zamyslel, proč tomu tak bylo?

„Možná protože jsi odmítl jeho přátelství a on se pak urazil ty tupče" zazněl jakýsi hlas v jeho mysli.

On vlastně proti němu nikdy nic moc neměl. Je pravda že tohle by po čas studií v Bradavicích nepřiznal, ale teď když tu byl zpět mu to všechno pomalinku začalo docházet. Vlastně mu Malfoye bylo i líto. Věděl, že jeho otec nebyl žádný svatoušek a pokaždé kdy ho černovlásek jen zahlédl z něj vyzařovala autorita, ale i něco mnohem horšího.

„Možná bychom mohli urovnat vztahy, když jsme tu poslední rok. Nestojím o žádné pokřikování na chodbách a o zbytečné hádky" přebíral své myšlenky.

Ale ještě jedna myšlenka mu zněla v hlavě.

Proč když se jejich střetly pocítil mravenčení na konečkách prstů a zmrazení v oblasti páteře? Možná kdyby se mechově zelená a bouřkově šedá vpíjela do sebe ještě chviličku jeho tváře by nabrali nachově červený odstín a on by se hanbou propadl.

Z jeho zvláštních myšlenek ho však vytrhl rázný hlas nynější ředitelky Bradavic Minervy McGonagallové, který se rozléhal po celé Velké síni.

„Vítejte v Bradavicích. Jsem velmi ráda, že jsme se tu sešli v tak hojném počtu. Na začátek samozřejmě připomínám, že žáci mají přísně zakázaný vstup do Zapovězeného lesa."

Jako další dosti podstatnou informací, která se týká studentů, kteří se rozhodli dostudovat sedmý ročník je, že od dnešního dne nebudete spávat ani trávit volný čas ve svých příslušných kolejích.

Mezi studenty se začalo ozývat lehké šepotání.

„Jak to jako myslí?" zašeptal Ron ještě s plnou pusou jakéhosi pokrmu, takže mu drobečky lítaly z úst na všechny strany.

„Možná když budeš poslouchat dál tak se to i dozvíš" prskla Hermiona. „A nemluv s plnou pusou, je to nechutné" špitla a malinko se pousmála.

„Jelikož do sedmého ročníku nastoupila méně než polovina studentů, rozhodli jsme se společně s učitelským sborem takto" pokračovala Minerva.

Studenti ze sedmého ročníku Nebelvírské koleje a studenti Zmijozelské koleje budou obývat jednu a tu samou společenskou místnost, a to stejné se týká i ložnic. Studenti Havraspáru a Mrzimoru budou taktéž spojeni.

„NO TO NEMŮŽE MYSLET VÁŽNĚ NEHODLÁM SPÁT VE STEJNÉ LOŽNICI JAKO FRETKA" rozkřikl se Ron, až bylo dost pravděpodobné, že se to dostane ke Zmijozelskému stolu.

„Rone uklidni se" vypískla Hermiona a Harry se jen uchechtl.

„Věřím, že studenti zahodí staré spory a šrámy a budou tvořit příjemné prostředí až po zbytek školního roku. To byl taky další z důvodů, proč jsme se tak rozhodli".

McGonagallová se mírně pousmála a mezitím propalovala Harryho a Draca svým tvrdým a přísným pohledem.

„Tak tohle nečekal asi nikdo" vypískla Pansy a Blaise jen zíral s mírně pootevřenou pusou.

„U Salazara za co..." povzdechl si Draco ve své hlavě. Při představě sdílení ložnice s rudovlasým zrzounem se mu dělalo lehce nevolno. Ale obával se i něčeho jiného.

Jak teď bude vycházet s černovlasým jizvíkem? Má mu snad nabídnout znovu ruku? Ne, to nepřichází v úvahu na to je moc hrdý Malfoy... Tak se snad budou ignorovat?

Draco najednou pocítil nervozitu. To není možné. Malfoy je nervózní, a ještě k tomu z někoho jako je Potter?! Kdyby to jen věděl jeho otec.

„Pokud studenti sedmého ročníku dojedli, ať mě prosím nasledují" oznámila McGonagallová.

„Pojďte už jsem šíleně zvědavá, jak to tam vypadá" houkla Pansy a usmívajíc se jako měsíček na hnoji popadla dva chlapce a táhla je pryč z velké síně.

Když tak procházeli chodbami následujíc profesorku McGonagallovou, zaslechla partička Zmijozelů něčí hlasy.

„To přece nemůže myslet vážně. Bydlet se Zmijozely a trávit s nimi volný čas?! Vždyť se navzájem pozabíjíme. Co když ti Malfoy bude chtít něco udělat Harry?" vztekal se Ron rudý jak to nejzralejší rajče.

„Proč by mi chtěl něco udělat Rone, vždyť už jsme dospělí a máme taky trochu rozumu" špitl černovlásek. „Navíc jak říkala McGonagallová, myslím, že je čas zahodit staré spory a začít znova. Rád bych mu zkusil podat přátelskou ruku, jestli mě teda neodmítne a neprokleje na místě" řekl Harry a potichu se zasmál.

„To je úžasné Harry!" vykřikla Hermiona a objala ho kolem ramen. „Bylo by skvělé začít znova bez nějakých hádek a pokřikování". „Vlastně jak to teď říkáš, tak jsi mě i docela inspiroval".

„Jak to myslíš?" podivil se černovlásek.

„Myslím, že si zkusím potřást rukou s Pansy Parkinsnovou. Vždycky jsem ji nesnášela, ale když se s odstupem času na to dívám tak to bylo úplně zbytečné" odvětila Hermiona a na tváři se jí rozlil milý úsměv.

„VY JSTE SE OBA ÚPLNĚ POMÁTLI ŽEJO?!" vykřikl Ron a začal jim ohmatávat čela, jestli nemají náhodou horečku.

„Ronalde Weasley okamžitě se uklidni nikdo tady na tvoje výlevy není zvědavý!" okřikla ho Hermiona s mírně nasupeným výrazem ve tváři.

„Slyšel si právě to, co já nebo se mi to jen zdálo?" zašeptala Pansy s tváří ztuhlou a kamennou jako kdyby právě spatřila Baziliška. Po chvilce jí ale začalo cukat v koutcích a mírně se usmála a otočila se na Draca, aby spatřila jeho reakci.

„Myslím, že jestli je pravda to, co ti dva říkali, tak se máme na co těšit" odpověděl Draco a s přihlouplým úsměvem na tváři a divným šimráním v břiše dál následoval kroky profesorky McGonagallové.

Najednou se Minerva zastavila a studenti zahlédli velké dřevěné dveře s velkým obrazem který měl zlaté rámování. Na obraze byla vyzobrazena jakási mořská panna s namodralými vlasy sedíc na útesu a mile se rozhlížejíc všude kolem.

„Tak jsme zde".

Takže druhá kapitola je zde :D

Upřímně jsem na sebe pyšná jelikož dneska jsem začala psát i 3 kapitolu takže ji přidám buď dnes večer nebo zítra :)

To je asi zatím všee <33