Falling like the stars

III. Hořící krb

Když studenti vešli dovnitř většinou se zmohli jen na pootevřená ústa a nadšený výdech.

Celá společenská místnost byla větší než obě společenky příslušných kolejí dohromady. Strop zdobily různé ornamenty připomínajíc květiny proplétajíc se se zlatými proužky. Uprostřed celé této místnosti se nacházel velký mramorový krb, ve kterém šlehaly rudé plameny a nad krbem byly pověšeny oba znaky Bradavických kolejí. Okolo krbu se nacházelo několik křesel s pár menšími polštářky na nich. Samozřejmě tu nechyběli ani dva obrovské gauče a nechyběl ani dřevěný konferenční stůl. Dřevěná podlaha nebyla ani hnědá ani černá, ale bílá jako samet. Celou místnost to tak rozzářilo a dodávalo to efekt jakési jemnosti. Ředitelka jim také vysvětlila, že z této místnosti je nádherný výhled na černé jezero. Poté si studenti všimli dlouhých točitých schodů, které pravděpodobně vedly do ložnic.

„Stejně jako u ostatních kolejí i zde budete mít své příslušné heslo které vždy řeknete obrazu před místností. Heslo je hvězdný třpyt" oznámila ředitelka svým klidným hlasem.

„Doufám že se vám zde dobře pobývat a jen doufám že tato místnost zůstane i v původním stavu a nestane se z ní vrakoviště. Holčičí ložnice jsou na pravé straně chodby a klučičí na levé. Kdyby se cokoliv dělo jsem ve své ředitelně, ale věřím že když už jste dospělí tak se o sebe dokážete aspoň trošku postarat. Přeji pěknou noc" pousmála se Minerva otočila se na podpatku a odkráčela pryč.

„Tak to zírám"... vydechla Pansy a než se Draco stihl otočit už dupala po schodech podívat se do její ložnice.

„Nakonec to třeba nebude tak hrozný co?" ušklíbl se Blaise a drkl do Draca ramenem.

„Stále nezapomínej že budeme spát ve stejné místnosti s Weasleym" odpověděl sarkasticky Draco a s úšklebem se vydal po schodech nahoru.

Ložnice vypadali v podstatě skoro stejně jako v předchozích kolejích. Akorát místo rudě červených a smaragdově zelených závěsů a povlečení se střídala smetanově bílá a temně černá.

„Už jsem nám zabral postele" křikl Blaise a rozvalil se do jedné z postelí.

Draco se jen pousmál a sedl si na vedlejší postel a díval se směrem k oknu které bylo poseté kapkami které z něj stékali.

„Tak co taky máte tak hustý ložnice?!" vyjekla Pansy která zrovna stála v rozražených dveřích a s širokým úsměvem pozorovala oba chlapce.

Draco však postřehl další hlasy které zněly za Pansy a přibližovaly se blíž a blíž. A on moc dobře věděl, komu tyto hlasy patří...

„Říkám ti Harry, že jestli ta fretka proti tobě řekne jakékoliv špatné slovo tak se neudržím a hodím ho do toho obřího krbu co je v naší nové společenské místnosti" prskal Ron okolo sebe jako Hermionin kocour Křivonožka.

„Rone přestaň být tak předpojatý" zamumlal černovlásek a vstoupil do dveří jejich nové ložnice.

V ten moment se střetly jejich pohledy. Opět. Bylo to, jako kdyby se zastavil čas. V Dracovi hrklo a prudce se postavil a odešel zpět do společenské místnosti a Blaise ho ihned následoval. Za sebou ještě slyšel tlumené hlasy pihovatého chlapce.

„Já ti to říkal Harry je to jen namyšlený, arogantní a stupidní Zmijozelák nic víc".

Draco se se svýma zmatenými myšlenkami svalil do jednoho z pohodlných křesel a asi pět minut v kuse zíral do rudých plamenů házejíc jiskřičky všude okolo sebe.