Falling like the stars

VII. Listí

Víkend studentům utekl jako voda a než se nadáli byl tu opět týden plný učení. Tento týden měli začít i famfrpálové tréninky a na sobotu se plánoval výlet do Prasinek.

Od toho incidentu s mikinou se nic moc zvláštního nedělo jen Dracovi připadalo, že se mu Harry trošku vyhýbá. Na jednu stranu to chápal, ale společnost černovláska mu moc chyběla. Harry se usmířil s Ronem, a proto na nějakých hodinách sedával s ním.

Draco nemohl říct, že ho to nemrzelo. Samozřejmě že mrzelo. A taky pekelně moc žárlil, nejen na Weasleyho samotného, ale i na jeho mladší sestru. Vždy ho tak zvláštně zabolelo u srdce, když viděl, jak se okolo něj Ginny motá. Proto se rozhodl že se Harryho při nějaké příležitosti zeptá, jestli s ním nechce jít v sobotu do Prasinek. Jen tak, samozřejmě... Dobře nemá smysl si nic nalhávat, Draco to bral jako rande, ale doufal že Harry to pochopí dobře... Jsou přece spřízněné duše ne?

Zrovna měli hodinu obrany proti černé magii, kde Draco sedával s Harrym. Byl za to rád, protože doufal že se ho konečně zeptá. Zrovna teď ale měl dost práce se zkoumáním každé části Harryho obličeje. Tuhle činnost mohl provozovat klidně stokrát za den, ale nikdy ho to neomrzelo. Připadal si, že tomu roztomilému Nebelvírovi propadá čím dál víc.

„Draco?"

„Ano?" zarazil se blonďák a mírně sebou cukl. Došlo mu, že na něj Harry mluví, a právě ho asi taky přistihl, jak ho Draco pozoruje.

„Jdeš v sobotu do Prasinek?" zeptal se Harry a pousmál se nad tím, jak je z něj blonďák vykolejený.

„A-ano jdu, proč se ptáš?" U Salazara něco lepšího si říct nemohl?

Černovlásek se zasmál. „No napadlo mě, že bychom mohli jít spolu... Napadlo mě i jedno místo kde bych tě chtěl vzít." odpověděl Harry a mírně se začal červenat.

„To je rande Pottere?" vyvalil na něj oči a začal se usmívat od ucha k uchu.

„Špatný nápad že? Víš co zapomeň na to..." černovlásek se smutně pousmál a zaměřil svůj pohled na knihu která byla před ním.

„Ne počkej" zarazil se Draco a došlo mu co právě vypustil z úst. Natáhl ruku a jemně podepřel Harryho bradu, aby se na něj černovlásek, který měl právě slzy v očích podíval.

„Promiň vyznělo to špatně" špitl Draco a lehce pohladil Harryho po vlasech. „Půjdu moc rád, dobře? Vlastně jsem se tě chtěl zeptat na něco podobného, ale předběhl si mě" pousmál se blonďák.

„Dobře..." zašeptal Harry a měl pocit, že začne pištět a skákat jako malá holčička.

„Pansy s kým jdeš do Prasinek?" zeptal se Draco Pansy která si zrovna nabírala ovesnou kaši k snídani.

„No samozřejmě jsem chtěla jít jen já a Hermiona, no nakonec se k nám připojí ještě Ron a Blaise. Hermionu napadlo že bychom se mohli se zrzounem usmířit. Já myslím že budu ráda, že ho na místě neprokleju. Ale naštěstí tam se mnou bude Blaise, takže to snad bude v pohodě." smutně se pousmála černovláska, ale pak se jí v očích zablýskli hravé jiskřičky.

„Předpokládám, že ty půjdeš se svým vyvoleným jizvíkem co?" zasmála se a šťouchla Draca do žeber. Blonďák jen nad ní protočil očima.

„Tak samozřejmě." odpověděl sebevědomě ale pak se zarazil.

„Doufám, že to nezkazí jedna určitá osoba..." doplnil pak naštvaně.

„Neboj se o to se postarám" ušklíbla se Pansy zlomyslně.

„Ty jsi skvělá Pansy." zasmál se Draco a vřele černovlásku obejmul.