Předem se chci omluvit za chyby a za to že část nebude asi v nějakých odstavcích dávat smysl. Není mi zrovna nejlépe. Také chci všem popřát (i když pozdě) šťasný a nový rok.
Seděla jsem na černé kožené sedačce a dívala se na ranní zprávy. Na stole před sebou jsem měla talíř na kterém byly palačinky polité čokoládou a nakrájenými banány. Oblízla jsem si své suché a popraskané rty a vzala talíř do ruky tak abych sedačku neušpinila. Jsem totiž strašné prase. "Dobré ráno." objevila se vedle mě Stella má stylistka.
"Ahoj Stello." usmála jsem se a kývla hlavou na pozdrav. "Co tu děláš? Nemáš tu být až v pátek?" podívala jsem se na ni. Vypadala že je zmatená a tak vyndala ze své kabelky menší diář, ve kterém začala listovat.
"Omlouvám se slečno Cole. Ale pokud se nemýlím předávaní cen je dneska v osm večer. A vy máte předávat jednu cenu. Jsem tu dříve abychom probraly vaše šaty." podívala se na mě a diář si schovala zpět do kabelky. Rychle jsem se postavila a odběhla do kuchyně, kde jsem nechala svou již napůl snědenou snídani a vrátila se zpět.
"Zapomněla jsem." usmála jsem se na Stellu, která se evidentně bavila.
"To se stáva. Můžeme?" ukázala na dveře a já přikývla. Došla jsem na chodbu a podívala se na sebe do zrcadla. Volné tepláky a roztrhané domácí tričko jsem si upravila a vlasy si stáhla do vysokého drdolu. Obula jsem si tenisky a na oči si dala sluneční brýle, jelikož jsem měla děsné kruhy pod očima. Stella se na mě povzbudivě usmála a otevřela dveře. I přes sluneční brýle jsem cítila jak mě bolí oči od blesku z fotoaparátu. Zvedla jsem hlavu a uviděla několik mužů stojící za branou s fotoaparáty v ruce.
"Vypadněte!" zakřičela jsem tak aby mě slyšeli, ale oni tu stejně stáli dál a fotily každý můj krok. Naštvaně jsem si povzdychla a nastoupila do limuzíny.
"Neměla by jste se takhle stresovat." promluvila Stella sedící naproti mě.
"Tobě se to řekne." překřížila jsem si ruce na prsou a podívala se z okna ven.
"Budete se divit slečno Cole, ale i mě sledujou a to kvůli vám." povzbudivě se usmála. Nechápavě jsem se na ni podívala. "Ptají se jak jsme se poznaly a jak dlouho pro vás pracuji." pokrčila rameny "a též na váš osobní životy ale na to jim neodpovídám" mile se usmála a ja přikývla.
"A jaké šaty jsi mi připravila?"
"Dohromady tak asi pět, ale musíte si vybrat pouze dvoje."
"Pět? Páni není to moc." uchechtla jsem se
"Jsou nádherné. Nejdříve jsem jich měla něco kolem patnácti, takže buďte ráda že máte těch pět." zasmála se a já s ní.
"Slečno Cole jsme na místě." promluvil řidič, který stáhnul okénko mezi námi.
"Děkuji Same." zašeptala jsem a vystoupila z auta.
"Konečně mysleli jsme že jste zapomněla." objevila se vedle mě mladá dívka, která měla černé tročko s nápisem MTV AMA'S.
"Popravdě. Zapomněla." uchechtla jsem se a podívala se na Stellu, která stála vedle mě.
"Dobře, ale už jste tady. Což je jedině dobře." zašeptala a začala něco zapisovat do svého bloku.
"Potřebujeme aby jste se v zákulisí objevila po vystoupení Rihanny. Pak půjde na podium pan Johnny Depp. A až předá pan Depp cenu za nejlepší zpěvačku půjdete na podium vy. Máte už připravený text." mluvila při chůzi, když jsme šli dlouhou chodbou vedoucí do mé šatny. Pouze jsem přikyvovala a dál poslouchala instrukce. "Vyberte si šaty a přijďte na plac. Budeme vás očekávat." usmála se na mě, když otevřela dveře na kterých bylo napsáno Jessica Cole s poděkováním jsem vstoupila dovnitř a začala se porozhlížet po místnost. Pohled mi padl na několik šatů zabalený v průhledné ochaném obalu které byly pověšené na steně.
