Předem se omlouvám za chyby :)
Bylo něco po jedné hodině odpoledne, když jsem se konečně vrátila z focení domů. Oči se mi zavíraly a mé tělo každou chvilkou sláblo. Z posledních sil jsem odemkla dveře a vstoupila do prázdného domu. Tašku jsem hodila do rohu předsíně a pomalými a línými krůčky jsem došla do obýváku, kde jsem se natáhla na pohovku. Vydechla jsem úlehou a zavřela oči. Po slepu jsem ze zadní kapsy u kalhot vyndala mobil a položila ho vedle sebe pro případ, že by mi někdo volal. Cítila jsem jak začínám být ještě více unavená než předtím, proto jsem nechala své tělo relaxovat a po chvíli upadla do říši snů.
*-
Hlasité bouchání a nadávaní mě vyrušilo z klidného spánku. Pomalu jsem od sebe odlepila oční víčka a porozhlédla se kolem sebe. Začala jsem kašlat a vstala z pohovky, když jsem si všimla kouře, který se v obýváku z ničeho nic ukázal. Rychlími kroky jsem se dostala do kuchyně a spatřila Jasona, jak stojí u trouby a hlasitě nadává. "Jdi od toho." promluvila jsem podrážděně a troubu vypla. Vytrhla jsem utěrku z Jasonové ruky a vzala do ruky pekáč, který jsem položila na linku. "Bože." zašeptala jsem, když jsem uviděla černé špagety, v zapíkacím pekáči. Otočila jsem se na Jasona, který se na mě nevině usmíval. Pokroutila jsem hlavou a v celém přízemí jsem otevřela okna dokořán. "Měl jsi počkat na mě, nebo mě probudit."
"Chtěl jsem tě překvapit." zamrmlal a zástěru, kterou měl obmotanou kolem pasu odhodil naštvaně na zem. Povzdychla jsem si a došla blíže k němu. Ruce jsem si obmotala kolem jeho krku a podívala se mu do očí.
"Omlouvám se, jenom jsem se lekla. Nevěděla jsem že máš klíče." zamračila jsem se, když jsem si uvědomila jednu podstatnou věc. Jak se sakra dostal dovnitř?!
"Vzal jsem ti je z botníku, předtím než jsem šel do školy a ty do posilovny." pokrčil rameny. Začala jsem se usmívat a přikyvovat hlavou. "Asi bych měl něco objednat k jídlu co?" podrbal se na zátylku a podíval se na svůj výtvor.
"Myslím že jo." políbila jsem ho na rty a odstoupila od něho. Jason si vzal mobil a šel do obýváku, zatím co já se pokoušela odstranit připálené špagety v pekáči. "Myslím že to můžu vyhodit celé." řekla jsem Jasonovi a pekáč dala stranou.
"Objednal jsem čínu." promluvil Jason, a podíval se na pekáč. "Koupím ti nový."
"Nepoužívám ho, takže nemusíš." mávla jsem rukou a posadila se na linku. Jason přešel ke mě a roztáhl mi nohy, přistoupil ke mě blíže a ruce položil na můj pas. "Mám pro tebe překvapení." políbila jsem ho na krk a usmála se.
"Vážně?" odtáhl se ode mě a usmál se.
"Jo, ale bude tu za několik minut." podívala jsem se na hodinky a zpět na Jasona.
"Je to velké? Malé? Střední?"
"Malé, ale roste to, takže nevím." pokrčila jsem rameny a seskočila z linky.
"Malé a roste to?" zeptal se mě a já pouze přikývla. Ignorovala jsem jeho otázky a šla do obýváku. Posadila jsem se na pohovku a Jason hned vedle mě. Hlavu jsem si položila na jeho rameno a společně jsme koukaly na film.
V půlce filmu, nás vyrušilo zvonění zvonku u dveří, chtěla jsem tam dojít, ale Jason byl jako gentleman a řekl že to vyřídí. Podívala jsem se na hodiny a zjistila že mé překvapení pro Jasona, ještě nedorazilo. "Jenom si zavolám, hned jsem tu." oznámila jsem a vyběhla schody nahoru do mé ložnice. "Stello! Kde je ten dárek!" vyhrkla jsem naštvaně do mobilu.
"To mělo být na dnešek slečno Cole?"
"Stello!" zakřičela jsem až moc nahlas. "Vždyť jsme se dneska o tom bavily." řekla jsem už tiším hlasem a povzdychla si.
"Víte co si o tom mylsím, ještě je dost času na to aby jste mu to řekla." řekla naštvaným hlasem pro změnu ona.
"Je to moje rozhodnutí Stello, ten dárek tu chci mít zítra! Je to jasné!" řekla jsem rázně a čekala na její odpověď.
"Ano, slečno Cole, máte ho tam mít." zašeptala a hovor vytípla.
Pomalým krokem jsem došla zpět do obýváku a posadila se opět vedle Jasona. Vzala jsem do ruky plastovou vidličku a začala jíst nudle které mi objednal Jason. "Stalo se něco?" uslyšela jsem jeho hlas, a jeho ruku, která se objevila na mém stehně.
"Jo, dneska ti ten dárek nepříjde." povzdychla jsem si a políbila ho na rty. "Ale zítra tu bude." zašeptala jsem a opět se s chutí pustila do jídla. Jason se pouze zasmál a políbil mě na tvář. "Potřebuju stebou o něčem důležitém mluvit." podívala jsem se na něho, když jsem dojedla.
"A o čem?" nadzvedl obočí a podíval se na mě.
"Je to pro mě velice důležité a tak doufám že mě vyslechneš, předtím než na mě budeš křičet." upravila jsem si vlasy tak aby mi nepadaly do oči.
"Proč bych to měl dělat?" zasmál se a tím se snažil odlehčit situaci, ale nedařilo se mu.
"Myslím to vážně." bouchla jsem ho do hrudi a ruce si zkřížila na prsou.
"Fajn, už tě poslouchám a pozorně." políbil mě na tvář a ruce si obmotal kolem mého pasu.
"Co kdybych nebyla ta za kterou se vydávám?"
"A kdo by jsi měla být. Malenie, nejsi náhodou unavená." vzal mě do náruče a hladil mě po zádech.
"Prostě mi odpověz!" zavrčela jsem a přitiskl k sobě oční víčka. Uslyšela jsem nádech pro jeho odpověď. "Kurva kdo to je?!" vykřikla jsem, když jsem uslyšela zvonek, naštvaně jsem se postavila a došla ke dveřím, které jsem prudce otevřela.
"Ahoj, je tu Jason?" usmála se na mě mladá dívka, s blond vlasy dlouhé po ramena. Nadzvedla jsem obočí a nechápavě se na ní podívala.
"Jazzy!" vykřikl vedle mě Jason a ruce si obmotal kolem jejího pasu. Dívka se pouze usmála a též ho objala. "Tak moc jsi mi chyběla." zašeptal jí do ucha. Povzdychla jsem si a oblíkla si na sebe teplou mikinu. "Kam jdeš?" zastavil mě Jason, když jsem chtěla projít okolo nich ven.
"Jdu se projít. Stejně bych tu překážela." pokrčila jsem rameny. A podívala se na dívku, ktera byla Jasonovi velmi podobná. "Máte si určitě o čem povídat. Vrátím se později."
"Co blázníš, pojď dovnitř." zasmál se. Pokroutila jsem hlavou a rychlími kroky docházela ze svého pozemku.
Proč se dneska všechno musí pokazit?!
