Omlouvám se za chyby...
Ráno jsem se probudila na jemné doteky na mé tváři. Skrčila jsem nos a zachumlala se ještě více do měkkých peřin. Uslyšela jsem smích. Vystrašeně jsem otevřela oči a podívala se na dotyčnou osobu ležící vedle mě. Usmívající se Jason seděl na druhé straně postele pouze oblečený do půli těla. Je pravda že jeho hruď byly krásné vypracovaná a potetovaná, ale teď nebyl čas se jím kochat.
"C-co tu děláš?" zeptala jsem se ho a pootočila hlavu na hodiny, které ukazovaly sedm hodin ráno. Jason se stále usmíval až mi to nahánělo strach. Vstala jsem proto z postele a došla k oknu, do rukou jsem vzala tmavě fialové závěsy a roztáhla je tak aby do pokoje pronikly krásně hřejivé sluneční paprsky.
"Zůstal jsem tu přes noc. Chtěl jsem odejít, ale přemluvila jsi mě." uslyšela jsem hlas Jasona, který tu stále byl. Otočila jsem se na něho a uviděla jeho nadržený výraz. Odkašlala jsem si a kolem svého polonahého těla jsem si obmotala peřinu.
"A kde jsi spal?" zeptala jsem se pro jistotu, když jsem si uvědomila že on tu sedí pouze v teplácích a já mám na sobě pouze spodní prádlo.
"Vedle." ukázal rukou za sebe a já s pochopením přikývla. "Uděám snídani, takže pak přijď." mile se na mě usmál a odešel z mého pokoje pryč. Rukou jsem si vjela do vlasů a naštvaně jsem si povzdychla. Zakousla jsem se do spodného rtu, jak jsem se snažila vzpomenout na včerejší noc. Sundala jsem ze sebe peřinu a došla do menší šatny. Z jedné přihrádky jsem si vyndala čisté spodní prádlo a oblečení do školy. Se všemi věcmi jsem přešla do koupelny a všechno položila na menší skříňku. Sundala jsem si zbylé oblečení, a oblékla si čisté. Černé spodní prádlo dokonale ladilo s mými černými legíny se zlatmi zipy na bocích a růžovým tílkem. Z menší poličky jsem si vzala žehličku na vlasy a začala si postupně pramínek po pramínku žehlit. Když byly mé vlasy dokonale rovné a má pleť již už krásnější díky make- upu, usmála jsem se na sebe do zrcadla a z koupelny odešla. V rohu mého pokoje se nacházela taška. Tašku jsem vzala do ruky a začala do ní házet učebnice na dnešní 'další' školní den.
Když jsem vyšla z pokoje ucítila jsem nádhernou vůni palačinek. Rychlími kroky jsem se dostala rychle do kuchyně a posadila se na barovou židli. Jason stál zády ke mě a otáčel na pánvičce palačinky. Chtěla jsem na něho promluvit, ale když začal kroutit svými boky do rytmu písničky, kterou si zpíval, musela jsem se zakousnout do rtu. Popravdě? Ten jeho zadek je dokonalý. Pokroutila jsem hlavou a zahnala všechy svoje myšlenky pryč. "Jasone?" řekla jsem tím upoutala svojí pozornost. Jeho tělo stuhlo, a pomalu se otáčel čelem ke mě.
"Kolik si toho viděla?" zeptal se a obracečkou kterou měl v ruce se začal drbat vzádu na krku.
"Pouze to abych si dokázala představit jak je tvůj zadek sexy." zašeptala jsem mu do ucha, když jsem šla pro čisté skleničky.
"Myslíš si že můj zadek je sexy?" zasmál se a ruku položil na můj pas.
"Jo." pokrčila jsem rameny a ruce položila na jeho hruď. Jeho ruka se lehce dotkla mé tváře, dívala jsem se do jeho očí, když se usmál a jemně mě pohladil. "Jsi krásná víš to?" řekl a nadzvedl obočí.
"Řeklo mi to už mnoho kluků, ale ani jednomu jsem nevěřila." zasmála jsem se a odstoupila od něho. Vzala jsem do ruky skleničky a položila je na stůl.
"A já jsem vyjímka?" zeptal se, když jsem otevřela lednici a vytáhla z ní pomerančový džus.
"Nevím. Možná." pokrčila jsem rameny a otočila se. Narazila jsem do jeho hrudi a vykřikla. Jeho ruka se opět objevila na mém pase. Začal se ke mě přibližovat, a já začala panikařit. Nebylo to tím že bych to nechtěla, ale proto, protože jsem se nechtěla zamilovat. Znám se, stačí jeden polibek a vím že v tom lítám. "Myslím že je čas se nasnídat Jasone." zašeptala jsem, když jsem cítila jeho dech na mých rtech.
"Jo." vydechl a oblízl si svoje rty. Odtáhl se ode mě a talíře plného jídla položil před nás. Beze slova jsme oba seděli naproti sobě a jedli palačinky. S povzdychem jsem se na něho podívala se usmála se, když jsem zjistila že mě porozuje. Usmál se též a postavil se. Vzal můj již prázdný talíř a položil ho do dřezu, stejně tak jako jeho.
"Můžeme?" zeptala jsem se ho, když jsem stála u vchodových dveří a brala si do ruky klíče.
"Jo." odpověděl a já přikývla.
"Kde máš tašku?" zeptala jsem se ho, když jsme nasedly do mého auta a já vyjela z garáže. "Nepotřebuju ji, všechno mám ve škole." zasmál se a já přikývla.
Když jsem přijela ke škole zaparkovala jsem poprvé na školním pozemku. S úsměvem na rtech jsem vystoupila z auta a došla k Jasonovi. "Včerejšek byl fajn." usmála jsem se na něho, když v tom jsem uviděla záblesky fotoaparátů, instinktivně jsem svou hlavu schovala do Jasonové hrudě a mrmlala si dokola že na to přišli.
"Hej, Malenie, jsi v pohodě?" zeptal se mě Jason, jeho ruka jemně jezdila nahoru a dolů po mých zádech čímž mě uklidnil.
"Vědí to." zašeptala jsem tak aby to slyšel.
"Co? Vždyť to byl pouze Jackson." zasmál se. Nechápavě jsem skrčila obočí a podívala se na kluka, který byl starší než já a úsmíval se.
"Promiň, nechtěl jsem tě vystrašit, ale mám za úkol vyfotit všechny prváky z oboru tance, což jak se nemýlím studuješ." nadzvedl obočí. Přikývla jsem.
"Takže jestli ti to nevadí, rád bych tě vyfotil. Nejlépe po škole?" opět se zeptal a svůj fotoaparát schoval do tašky.
"Dobře." usmála jsem se na něho a sledovala každý jeho pohyb. Z tašky vyndal růžovou obálku a pokud mé oči správně viděly bylo na ní napsáno mé jméno. Vystrašeně jsem se na něho podívala a zakousla se do rtu.
"Dneska ráno u mě zastavilo jedno auto s tím že ti to mám předat." podal mi obálku, kterou jsem si od něho vzala. Podívala jsem se kolem sebe a zjistila že Jason stojí ke mě zády a povídá si s Ryanem a Kennym. Otevřela jsem obálku a vyndala z ní kousek utrženého papírku.
"Jsi dokonalá herečka Malenie Crowrdová nebo mám raději říct Jessico Cole?"
