A flash of cameras | s i x t e e n

469 56 2
                                    

Omlouvám se za chyby :)

Ležela jsem na posteli společně s Jasonem a hladila jeho nahou hruď. Ležíme takhle už několik hodin a nejsme schopni se od sebe odtrhnout. Usmála jsem se na něho a políbila ho na tvář. Jeho hlava se pootočila ke mě, a na tváři měl úsměv, který jeho tvář neopustila od dnešního rána. "Je krásné se probouzet vedle tebe." zašeptal mi do ucha a otočil se na bok tak aby na mě lépe viděl.

"Vážně?" zakousla jsem se do rtu a nadzvedla obočí. Jason se uchechtl a ruku položil na moje odhalené stehno, cítila jsem jak hladí mou pokožku a pomalu svými prsty stoupá výše. Chytl lem jeho trička, které jsem měla na sobě a lehce ho nadzvedl. Zavřela jsem oči, když začal jemně hladit můj bok, bylo to příjemné a tak uklidňující. "Nepřestávej." zasmála jsem se, když svou ruku z pod trička vyndal.

"Rád bych, ale musím do školy zlato. A ty taky." políbil mě na čelo a vstal z postele. Okamžitě jsem otevřela oči a podívala se na hodiny. Bylo přestě sedm což znamená, že mám ještě dvě hodiny do focení. Usmála jsem se a přikryla se peřinou až po pradu. "Hej! Vstávej!" vykřikl, když vyšel z koupelny z kartáčkem na zuby v puse a s bílou pastou, která mu tekla po bradě. Vyplázla jsem na něho jazyk a peřinu si přitáhla ještě blíže k sobě. "Máme už pouze hodinu na to abychom se připravily. Moment to ty máš pouze hodinu." mrknul na mě, a odešel zpět do koupelny, po chvilce se vrátil zpět, jeho pusa už něbyla od zubní pasty, a jeho vlasy byly tak trošku upravené. Zamračil se, když mě spatřil že stále ležím v posteli a došel ke mě blíže, během vteřiny ze mě strhnul peřinu a hodil jí na zem.

"Co to děláš?!" zasmála jsem se a postavila se na posteli. "Jsem větší! Moc si nezačínej!" drkla jsem do něho a ruce si skřížila na prsou. Než jsem stačila jak koliv reagovat, mé tělo padlo na postel. Vykřikla jsem a pokoušela se dostat z Jasonového sevření. "Pusť mě!" vyhrkla jsem a dala mi lehkou facku. Okamžitě se na mě podíval a pokroutil hlavou.

"Tohle. Jsi. Dělat. Neměla!" zavrčel naštvaně a sedl si na mě obkročmo, vystrašeně jsem se na něho podívala a všimla si jak bere do ruky jeden z mých polštářů. Začala jsem kroutit hlavou , a omlouvat se. "Pozdě puso." zašeptal mi do ucha a začal mě tím polštářem mlátit. Nějakým způsobem se mi povedlo Jasona ze sebe schodit až spadl na zem. Oba dva jsme se smáli a já konečně cítila že mám to co jsem vždycky hledala. A to je láska.

"Měl by ses jít nasnídat." promluvila jsem po chvilce, co stále Jason ležel na zemi a pozoroval mě jak jdu ke skříni.

"Jo, dáš si taky něco?" nadzvedl obočí a vstal.

"Asi to co jsi dáš ty." pokrčila jsem rameny a usmála se, když se jeho ruce objevily na mém břiše a pevně mě objal.

"Jsem rád že jsi zpět Malenie." políbil mě na tvář.

"Já taky." promluvila jsem tiše a odstoupila od Jasona. Naposledy se na mě usmál a odešel z mé ložnice. Hlasitě jsem si povzdechla a začala si ze skříně pomalu vyndavat oblečení.

Již oblečená a lehce nalíčená jsem došla do kuchyně. "Krásně to tu voní." poznamenala jsem a usmála se na Jasona, který už seděl u stolu a čekel na mě.

"Udělal jsem palačinky a kávu." zasmál se a ukázal na talíř před sebou. Na talíři byl komínek polačinek a kolem nic různé marmelády a šlehačka. Oblízla jsem si své rty a políbila Jasona na tvář.

"Jsi dokonalý." zašeptala jsem mu do ucha a odthla se od něho. Posadila jsem se vedle něho a s úsměvem na rtech jsem si začala mazat první palačinku.

"Takže do kolika dneska máš školu?" zeptal se mě a napil se zě své kávy.

"Nejdu do školy." pokroutila jsem hlavou a s chutí se do palačinky zakousla. Jason se na moment zarazil a podíval se na mě.

"Jak nejdeš?!" zvýšil hlas.

"Studuji dálkově, takže." usmála jsem se a znova si uklousla a zapila to dokonalou kávou. "Karamelové?" zeptala jsem se a ukázala na kafe.

"Proč? Předtím jsi chodila do školy každý den." nadzvedl obočí.

"Není to jedno." povzdychla jsem si a ubrouskem si utřela ústa.

"No řekl bych že není. Co je tak důležitého, že studuješ dálkově?" opravdu chce slyšet pravdu? Tu strašlivou větu jako je ; 'Mé pravé jméno je Jessica Cole a budu hlavní modelka pro novou Adidas kolekci.'

"Nic. Pouze jsem se tak rozhodla, chci mít čas i na mé koníčky?" zasmála jsem se a postavila se ze židle. "Snídaně byla vynikající, hlavně ta káva. Moc děkuji."

"Koníčky? Myslíš si že ti tohle uvěřím Malenie." ironicky se zasmál a též se postavil.

"Měl by jsi." mrkla jsem na něho a dala si přes ramena sportovní tašku. Hodila jsem Jasonovi klíče od jeho auta a usmála se.

"A teď jedeš kam?"

"Do posilovny." pohodila jsem svými vlasy a zavřela za námi dveře. Jason se otočil směrem ke mě a pouze přikývl. Políbil mě rychle na tvář a odešel ke svému autu.

*-

"Všechno jsem to posrala Stello." pokroutila jsem hlavou, když jsem otevírala dveře vedoucí do posilovny.

"A v čem?" podala mi do ruky kafe a já se z něho napila. Bylo vynikající.

"V tom co budu dneska dělat." usmála jsem se a mávla na fotografa, který si připravoval své věci.

"V ničem jsi nelhala. Podívej se, řekla jsi že jdeš do posilovny což je pravda." mrkla na mě a zavřela za námi dveře od šatny. Naštvaně jsem si povzdychla a začala se oblékat do připravených věcí.

"Já vím, že jsem mu řekla na půl pravdu, ale už to nezvládnu!" zakřičela jsem na ní aby mě přes závěs, která tu byla slyšela.

"Jste spolu pouze několik dní, a ani se tě oficiálně nezeptal jestli budeš jeho přítelkyně Jessico, zachovej chladnou hlavu."

"Řeknu mu to." vydechla jsem a vyšla ven. Na sobě jsem měla bílou sportovní podprseknu, červené kraťay, a sportovní boty. Všechno bylo od značky Adidas, no aby taky ne, když mám fotit jejich kolekci.

"Nic mu neříkej." pokroutila hlavou Stella a na ruce mi dala boxerské rukavice.

"Už jsem se rozhoda." pousmála jsem se a vyšla z šatny.

"Když myslíš!" zakřičela zamnou a já pak slyšela zavření dveře.

Já nemyslím, já už to vím.

A flash of cameras ~completed~ ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat