(ú)Let |Slunečná fanfikce|

41.část - OBĚD

Z pohledu Týny:
Šla jsem do pokoje a převlékla se. Vzala jsem si světle růžový top a černou sukni, k tomu jsem si obula baleríny. Vyfénovala jsem si vlasy a udělala si dva culíky na vršku hlavy. Pak jsem ještě nějakou chvíli byla na mobilu..nebo a trošku jsem ztratila pojem o čase. Měly jsme mít sraz v 10 a já si najednou všimla, že už je 9:56. Rychle jsem si vzala kabelku a vyrazila jsem na sraz s Julčou. Tentokrát jsme si daly sraz u lavičky u našich domů. Vyšla jsem z baráku a rozhlédla se, Julča už tam seděla. Rozešla jsem se rychlou chůzí k ní a objala jí.

Z pohledu Janka:
Došel jsem si do pokoje pro oblečení na cvičení a zabalil si ho do sportovní tašky. Napsal jsem Vildovi, že jsem ready na posilku a on souhlasil, takže jsme si domluvili sraz před posilkou a vyrazil jsem na cestu.

Z pohledu Týny:
Přivítaly jsme se s Julčou a pomalu jsme vyrazily na cestu. Měly jsme ještě dost času, protože to nemáme k restauraci tak daleko, takže jsme si povídaly a smály se. Cestou jsem samozřejmě řekla Julče o všem, i o tom, že se blíží bouře, i když mi bylo jasné, že o tom učitelka bude mluvit. Nakonec se nám to ale trochu protáhlo a věta máme dost času se změnila na nestíháme. Přidaly jsme do kroku a celé udýchané jsme dorazily v 11:08 na sraz před restaurací, kde už na nás všichni čekali. Učitelka po nás hodila vražednej pohled a my se radši schovaly mezi spolužáky.
Učitelka: „Teď se přesuneme dovnitř, kde si objednáte jídlo a já vám řeknu nejnovější velmi důležité informace"
Vešli jsme do restaurace a objednali si. S Julčou jsme si daly steak s bramborem a zeleninovou přílohou. Po pár minutách nám donesli jídlo a začaly jsme jíst.

Z pohledu Janka:
Do posilky jsem jel samozřejmě autem, trvalo mi to asi čtvrt hodiny, protože byl docela provoz. Dojel jsem na místo a Vilda zrovna parkoval. Zaparkoval jsem vedle něj a společně jsme vešli dovnitř. Převlékla jsme se, odložili si věci do skříněk a šli cvičit.

Z pohledu Týny:
Jídlo bylo fakt hrozně dobrý. Když jsme s Julčou dojedly, objednaly jsme si ještě ice latte a jako dezert jsem si daly každá brownies a cheesecake. No co, kašlem na zdravej životní styl a na hubnutí, jsme na dovolený, tak si budeme užívat..alespoň teda těch pár dní, co nám ještě zbývá. Když všichni dojedli a zaplatili, učitelka nás poprosila, abysme zůstali sedět a byli zticha.
Učitelka: „Jak už jste určitě většina z vás slyšeli, Kalifornii včetně Los Angeles zasáhne tropická bouře neboli orkán. Očekává se, že přijde pozítří. Tudíž ruším všechen program na následující dny a žádám vás, abyste se chovali zodpovědně a dodržovali opatření a chránili si svoje zdraví. Během bouře zůstanete ve svých dočasných domovech, pokud by s tím měl někdo velký problém, je možné zajistit mu místo v hotelu. Jinak dbejte pokynů vašich hostitelů a včas se připravte. To je ode mě zatím vše, sledujte zprávy a čtěte informace, které vám budu posílat přes sms"
Všichni jsme odsouhlasili učitelčin proslov a vydali se z restaurace domů. S Julčou jsme dorazily domů asi v půl druhé. Janek ještě nebyl doma, takže jsem se rozhodla, že mu udělám radost a něco upeču.