David a Mery se v práci vzájemně vyhýbali, Michal si toho všiml a byl za to rád. Konečně se kolem Mery přestal motat. Mery nějak neměla svůj den, špatně se soustředila, dělala různé chyby a bolela jí hlava. David si toho všiml, ale věděl, že by ho stejně jen odbila, tak to nějak neřešil.
Mery se najednou zvedla a odběhla na záchod. Viděla Michala, jak ji pozoruje, takže čekala, že za ní přijde. Namočila si obličej studenou vodou a opřela se o zeď. Najednou se otevřely dveře. "Jsi v pohodě?" zeptal se muž. "Jo, radši běž pryč, za chvíli nejspíš přijde Michal." naznačila Davidovi, že by tady neměl být.
"Neboj, nepřijde, právě dostal nějakej složitej případ. Hele, měla by sis jít odpočinout domů, já to u Jirky zařídím." nabídl jí David a zvedl ji ze země. Mery ho poslušně poslechla a vydala se domů, lehla si na postel a usnula.
Spala asi tři hodiny, potom ji totiž probudilo otevíraní dveří. "Promiň, nechtěl jsem tě probudit. Spi klidně dál, já se k tobě přidám." omluvil se Michal a dal jí pusu na čelo. "To je v pohodě, Míšo. Já se asi půjdu projít. Možná se stavím u Vali, tak na mě nečekej, dobrou noc." taky mu dala pusu na tvář a odešla.
Namířila si to k Vali, takže musela jít přes park. "Noční procházka?" ozval se za ní nějaký hlas.
ČTEŠ
Zpět na urgentu
Short StoryDavid před dvěma lety odešel z Rubavy do Londýna bez rozloučení a nechal tam Mery samotnou. Co se stane, když se po takové době objeví na urgentním příjmu? Jak to asi Mery přijme?
