We Create Corpses

The Breakthrough

Senri pomalu otevírala oči. Víčka měla těžká, bok proleželý. Chtěla se otočit, ale při vzpomínce na předešlý den v ní hrklo. Prudce se posadila a hledala své léky. Teprve v tu chvilku si uvědomila, že se nenachází doma, avšak v místnosti, kterou nerozpoznávala.

"Hledáš tohle?" ozval se hlas naproti ní a Senri pozvedla hlavu. Uprostřed šeré místnosti se na židli protahoval štíhlý muž se třemi rohy na čele a mával jí krabičkou s léčidly před nosem. Dívka se pro ně chtěla natáhnout, ale muž s rukou uhnul.

"Ty už nebudeš potřebovat."

"Kde je Mayuri?" zeptala se chraplavým hlasem. Došlo jí, že má vyschlý krk a odkašlala si.

Neznámý pokrčil rameny. "Co jsem tak slyšel, kapitán právě diskutuje s hlavním kapitánem o podmínkách tvého propuštění," zvedl se ze židle a podal Senri ruku. "Jsem Akon, třetí důstojník."

Dívka mu také podala ruku a zvedla se z postele. Zvláštní, pomyslela si, za celý život jako shinigami se o mě nikdo nezajímal a teď každý den potkávám samé vyšší pozice. To se někdo musí stát kriminálníkem aby se dostal do středu pozornosti?

"Četl jsem tvůj deník," vytrhl ji Akon z myšlenek a odvrátil svůj zrak. "Vážně je možné provést transplantaci pětkrát za sebou?"

Senri se zamračila. Můj deník... "Možná i šest, ale k té jsem se nedostala. Já... Myslela jsem, že můj deník zabavila druhá divize kvůli výslechu."

"Ne tak docela. Když se kapitán dozvěděl o vyšetřování, Nemu se vkradla do druhé divize a deník sebrala. Kdyby tam zůstal, nikdy bychom se nedozvěděli, co všechno jsi objevila," vysvětlil Akon. Poté pro jistotu dodal: "Nemusím ti snad vysvětlovat, že je to přísně tajná záležitost."

Tak proto Soi Fon při výslechu neznala můj motiv. "To jsem nevěděla."

Senri byla vděčná za ticho, které následovalo, jelikož si musela uspořádat myšlenky. Kolik toho o ní vlastně Akon ví? Proč se o něm Mayuri nikdy nezmínil? 

Chtěla se jej zeptat, zda je také součástí výzkumu o hollowfikaci, to se však do kanceláře vrátil kapitán.

"Konečně jste vzhůru," řekl svým typickým otráveným hlasem a obořil se na Akona. "Tos mě nemohl zavolat? Musíme se hned dát do práce."

"Moc se omlouvám, ale právě se probudila," omluvil se Akon, ale Senri vycítila, že to nemyslel upřímně. 

Mayuri jen mávl rukou na znamení, že třetí důstojník může odejít a zároveň dívku vyhnal ze své postele. "Mluvil jsem s hlavním kapitánem, zítra máte schůzku přímo s Unohanou, která vám udělá nový posudek. A teď práce."

Než Senri stihla odpovědět, Mayuri ji vzal za paži a pomocí shunpo se ocitli v další místnosti, kterou neznala. Spatřila Nemu a ze slušnosti jí kývla na pozdrav, ta však jen stála nehybně v zadní části šerého prostředí u dveří, ke kterým se kapitán spěšně řítil. Po otevření dívka uhodla, že právě vstoupili do ostře osvětlené Mayuriho laboratoře.

Senri přišlo zvláštní, že ji kapitán jen tak pustil do srdce svého výzkumu - Byl tu někdy kdokoliv jiný, než Nemu? - avšak poté si uvědomila, že se nachází pod neustálým dohledem jak Mayuriho, tak Nemu. I kdyby mu chtěla šťourat do výzkumu, nemůže.

Podkapitánka jí podala laboratorní plášť s vyšitým jménem - Senri tomu stále nemohla uvěřit - a mladá vědkyně si jala svázat vlasy do pevného drdolu. Při pohledu na zakryté tělo ležíc na nerezovém stole už věděla, co ji čeká.