Kiss me, Noah |Noah Schnapp| {dokončeno}

27.

Po dlouhém spánku jsem otevřela oči a spatřila Noaha jak si mě prohlíží.

,,Co je na mě tak zajímavého?"

,,Všechno" zasmáli jsme se.

,,..Děkuju že jsi tam přišel a zachránil mě"

,,To byla maličkost"

Chtěla jsem vstát ale zabránila mi v tom moje noha.

,,Pozor, máš zlomený kotník"

,,Jo, to jsi pamatuju"

,,Jak jsi vůbec věděl kde jsem?"

,,Tak nějak jsem si to myslel"

,,Aha, to je teda náhoda a proč jsi za mnou šel?"

,,Chtěl...jsem se ti omluvit"

,,..Vážně?"

,,Ano, zatím jsem to neudělal, takže... Omlouvám se, odpustíš mi?"

,,jasně že jo, určitě jsi měl důvod se opít"

Noah celý zkameněl jak jsem to řekla.

,,Co se stalo?" opatrně jsem se optala.

,,Umřel mi taťka"

Nečekala jsem a objala ho. Teď to konečně chápu.

,,O můj bože, Noahu, hrozně mě to mrzí, měla jsem tě vyslechnout, ještě já jsem ti to stěžila, všechno kvůli mě..."

Nedokončila jsem co jsem chtěla říct a hned mě zaskočil Noah.

,,Vůbec to není tvoje chyba, já se k tobě špatně zachoval, nesváděj to na sebe"

Chytl mě za ruku a pevně jsme se objali. Nakonec to dopadlo skvěle.