Drugs, alcohol and depression

Důvěra v Jakuba

 "O čem to mluvíš ?" zeptal jsem se jí, no co ? Musel jsem ze sebe udělat trošku debila,šlo vidět že jsem jí nasral ještě víc než byla.

"Ty idiote..si myslíš že jsem úplně blbá ?!"Začala na mě řvát a vzteky se ke mně rozeběhla a začala do mě strkat, dostrkala mě až na dveře mého auta.

"Nee ?"dobře za tu otázku v hlase bych si zasloužil tečku mezi oči ale ono to ze mě tak prostě vyšlo, teď do mě strčila takovou silou že se v autě spustil alarm. Začal jsem mít strach že se do této hádky brzy někdo připojí.

"Co se tady děje ?"Rozkřikl se Radek za kterým stál Toky a Dominik, Fuck. Zřejmě jsem si to přivolal,začal jsem mít strach zvlášť když tam stál Nik, bůh ví co všechno Kristýna ví za detaily.

Začal jsem tikat očima z Kristýny na kluky a přemýšlel jsem jak tule situaci zachránit.

"Jsi hajzl" Bylo jediný co řekla, hned na to se rozeběhla do baráku. Neuběhla snad ani minuta a už byla zpátky venku ale pro tentokrát i s dvěma kufry, věnovala mi jen jeden pohled po té nasedla do taxíku kterého jsem si ani nevšiml. A nemám nejmenší páru o tom kdy ho stihla zavolat, asi předpokládala že jí na kolenou prosit o odpuštění nebudu. Měsíc po svatbě rozvod ? Oujee to zvládne jenom Vlček.

Dominikův pohled :

Oči jsem měl vyvalené jak nikdy jindy, právě se tady odehrála scéna podobná té naší s Ronnie. Jen jedno bylo jiné Jakub na rozdíl ode mě nebrečel, Kuba mi přišel dokonce i veselejší než předtím. Když zalezl do baráku rozběhl jsem se za ním, kluci raději nešli věděli že u Kuby je vždycky lepší počkat až vychladne. Ale já ? Já jsem šel i tak, věděl jsem že je pravděpodobné že dostanu pěstí.

"Co se děje ?"Zeptal jsem se ho když jsem stál už v jeho pokoji, hrabal se ve hrách. To si právě šel zahrát nějakou hru ? Vím že se s Kristýnou poslední dobou hádali ale přece to není až tak špatný. Nebo jo ?

"Budu se rozvádět..jinak nic"Odpověděl mi s úsměvem na tváři, ztuhl jsem na místě. Rozvod ?

"Jestli se chceš zeptat proč tak mi přišla na nevěru.. a zbytek už neřeš a běž se postarat o Ronnie"Řekl mi celou větu pomalu na jeden dech a otočil se zpátky k hrabání cédéček, mě vyčítal nevěru a udělal to stejný a ještě se tváří jakoby Kristýně jenom rozbil rtěnku.

"Znám jí ?" Zeptal jsem se na věc co mě zajímala, věděl jsem že by tohle jen tak neprovedl. Když holku nemá bude šukat všechno co projde okolo něj ale jakmile má vztah tak je jak milius.

"Ne"Odpověděl divně, šlo vidět že je něco v nepořádku.

"Cítíš k té holce něco ?"zeptal jsem se ho, prostě jí nezahnul jen tak. Najednou se přestal hrabat ve věcech a otočil se pomalu na mě, výraz měl jak kdyby zahlédl ducha.

"J..já..já nevím..možná..já.." Začal mlít pátý přes devátý, poplácal jsem ho po rameni. Začal jsem si uvědomovat jak velký sobec jsem, Kuba má starosti a já je přehlížím a starám se jen o sebe. Kamarád na baterky.

"Jakubeee!!"Rozkřičel se z ničeho nic někdo, vylítli jsme oba ze dveří hledajíc toho kdo křičel. Z rohu se náhle vyřítila ještě omámená Ronnie, prášek na spaní působí dvě hodiny ?

"Ty..jsi..mrtvej..to..ti přísahám"Soukala ze sebe postupně slova, byla udýchaná a ještě zcela omámena prášky,kdyby jsme jí nechytli leží na zemi. Chytl jsem jí do náručí a nesl jí zpátky do postele.

Kdyby byla víc při vědomí budu po ní žádat souhlas k tomu se jí takto víc dotknout ale momentálně jsem všechno odložil stranou a odnesl jí v náručí, sama by totiž daleko nedošla. Byl jsem rád když nepřišlo z její strany žádné odmítání pomoci od mé osoby.

"Jak..jak..jsem se sem dostala?" Dala dohromady skoro celou větu když jsem jí přikrýval pod deku.

"To dořešíme až se vyspíš" Řekl jsem jí už s mírným odstupem, nechtěl jsem něco pokazit takže jsem se raději držel dál.

"Musím se převléct"Řekla a začala se odkrývat a zvedat se do sedu, začala ze sebe nemotorně sundavat tričko. Nemohl jsem teď být proto jsem s prosbou k Jakubovi odcházel pryč z pokoje, potřebovala pomoct s převlékáním a já jí nemohl pomoct a vidět jí nahou proto jsem poprosil Jakuba který v tu dobu stál za mnou aby jí pomohl. Jakubovi věřím takže proč ne ?