Drugs, alcohol and depression

Pojď ke mě

Uběhl týden. Co se za tu dobu stalo ? Patrik pochopil že s z něj srandu nedělám a že se s kluky vážně znám. Celý týden mě bombardovali kluci kdy mě zase uvidí kdy někam zajdeme. Byla jsem velmi překvapená ale hrozně ráda že jsem se jim tolik zalíbila. Jakub mě už 5 dní přemlouvá ať nejsem suchar a ať s nimi jedu na koncert, k Jakubovi se přidal i Toky. Bala jsem se. Nikdy jsme na tak velké akci nebyla. Kluci mi pořád tloukli do hlavy ať se nebojím že mě nikdy nenechají samotnou že u mě vždy někdo bude ať oni nebo někdo od nich.

Radek za mnou byl párkrát na pokec v práci. Řešili jsme všechno možné. Dozvěděla jsem se že má přítelkyni a že nás rozhodně brzo chce představit.

S Dominikem jsme si psali také často. Chtěl mě zas někam vzít ale vždycky když měl čas on neměla jsem ho já a zas naopak. Nakonec jsme se domluvili že pojedeme na víkend chatu. Že Kuba vezme přítelkyni, Radek také, a Tomáš si vezme Konev což jsem později zjistila je další jejich kolega i kamarád.

Je pátek večer takže zítra jedem. Těším se to ano ale bojím se že si s holkami nesednu.

Za celý týden ale také nebylo všechno jen růžové, moje ruka to dokazuje. Zas jsem měla své stavy, byla jsem sama, jen já moje hlava a žiletky schované v šuplíku v koupelně.

Takže doufám že na té chatě bude zima abych nemusela vysvětlovat dlouhý rukáv.

Druhý den ráno :

Stávala jsem pozdě, takže jsem se rychle osprchovala oblékla a běžela jsem s taškou ven. Venku už na mě čekalo Dominikovo auto. Na místě řidiče samozřejmě seděl Nik. Vzadu seděl Toky a nejspíš Dan.

"Ahoj kluci." pozdravila jsem je všechny tři hned jak jsem sedla na sedadlo spolujezdce.

"Ahooj." řekli všichni tři najednou.

Dominik šlápl na plyn a jelo se. Netušila jsem kam vůbec jedeme přece jenom to tady ještě vůbec neznám. Vím jen jak trefím domů, do práce a do obchodu.

"Jak dlouho pojedeme ?" zeptala jsem se.

"Asi tak hodinu" odpověděl mi Nik na mou otázku.

"Tak to by jsme si mohli něco zahrát ne ?"vykřikl nadšeně Tomáš.

"Ako malé dieťa" řekl se smíchem Dan. 

Také jsme se s Dominikem zasmáli. Po celou dobu cesty jsme řešili úplné hovadiny, řeknu vám jedno Toky a Dan jsou nehorázní šašci. S těmi se nikdy nudit nebudete.

Dominik celou cestu jen kýval a usmíval se. Buď se něco dělo nebo jen neměl náladu. 

"Jsme tu.. a vypadá to že tu jsme i první" promluvil po dlouhé době Dominik.

Vystoupili jsme a šli jsme si z kufru vzít své věci, až jsme všichni měli všechno tak jsme se vydali dovnitř. Byla to taková pěkná chata, okolo ní byli jen stromy.

"Tak pojď ukážu ti náš pokoj" řekl mi Dominik, jak jako náš pokoj ?! My budeme v 1 pokoji ? V jedné posteli ?

"Náš ?  My budeme.. jakože..to..v jednom pokoji ?" řekla jsem mu trhavě. Kromě Brachy nebo Patrika jsem nikdy nespala s klukem v posteli,nikdy. Bože proč já si zrovna musela vzít na spaní kraťásky a tílko.

"jo, vadí ti to ? Klidně budu spát na zemi když budeš chtít." zeptal se mě Nik se smíchem. Komu by vadilo spát v jedné posteli s klukem jako je Nik. Ale já jsem prostě asi byla jiná.

"Ne, jen mě to překvapilo." řekla jsme mu s úsměvem. To dáš holka to dáš. Jen budeš spát vedle hezkého kluka. 

Usmál se na mě a zavedl mě tedy do našeho pokoje, byl to takový malí pokojíček. Byla tam velká postel, dvě malé skřínky a okno z kterého když koukáte tak uvidíte malé zamrzlé jezírko.

Dominik skočil na postel a rozvalil se tam.

"Pojď ke mě"řekl a poklepal na místo vedle něj. Mám ? Nemám?

Tak co ? Má ? Nemá ?