Jakoby jsme se nikdy nepotkali

2.2K 77 10
                                    

Dominikův pohled :

Dal jsem Ronnie spát potřebovala si odpočinout, já jsem si aspoň po tom co usnula mohl odskočit do studia.

Hned co jsem dorazil před vchodové dveře studia mi došlo že tu nebudu sám, čekal jsem kohokoliv ale to že tady najdu zrovna Jakuba mě nenapadlo. Ale aspoň už vím kam celou dobu zdráhal když mi jsme byli zašity doma.

"Tak tady jsi" začal jsem mluvit aby si všiml že tu není sám, lekl se. Nečekal mě tu, to mi bylo jasné.

Jakub si jen povzdech a rukou mi poukázal na místo vedle něj, dával mi najevo že si vedle nej mužů sednout. Po usazení se na mě jemně pousmál a podal mi brko které ještě doteď pálil.

" Jako za starých času brácho, jako za starých času" řekl s úsměvem na tváři, zvedl se pro pro par papíru které leželi na stole a podal mi je do ruky.

Papíry byli popsané texty, ačkoliv to bylo plné deprese bylo to skvělí. Jakub aspoň trochu začíná fungovat a to je super.

Několik hodin jsme strávili ve studiu a doháněli co Jakub zameškal, začlo mi docházet ze bych si měl čas vyhradit i na Kubu a ne jen čekat až bude mít náladu.

Ze studia jsme se pěšky dostali zpět domu kde jsme ještě se zbytkem kluků sedli k televizi s pivem a brkem v ruce a řešili všemožně kokotiny, byli jsme to zas my. Máme zpátky naši protivnou kotvu.

"No ví to tedy rozjezdíte" ozval se hlas mé přítelkyně odněkud z místnosti, měla úsměv na tváři a rychle se rozběhla a skočila vedle mě a Radka na gauč. Ukradla mi brko z ruky a uvelebila se na mě.

Veroniky pohled :

Večer probíhal skvěle, Kuba se celou dobu usmíval a dělal fory ale mě nevěnoval ani jediný pohled já pro nej byla neviditelná. Možná bych měla být rada že mě nenapráskal před Nikem i když by mohl, ale já ráda nebyla přišla jsem o další nejlepšího kámoše, po Patrikovi jsem se Kuby chtěla držet zuby nehty ale bohužel jsem to musela posrat.

A teď mi nezbývá nic jiného než dělat to co Jakub, od teď jakoby nebyl.

Omlouvám se za tak strašně dlouhou dobu nevydané části ale měla jsem strašný zásek a nevěděla jsem jaké pokračování je pro tento příběh lepší, hlavou se mi honili spíše děje příběhu na jiné knížky.
Omlouvám se také že je část takto krátká ale asi teď budou vycházet části takto krátké než se u tohoto příběhu zas rozjezdu.
Strašně moc chci poděkovat za 19k přečtení❤️ je to prostě něco neuvěřitelného když si vezmu že u úplně první části jsem myslela že zájem nebude vůbec žádný ❤️

Doufám že jste si užili i takto krátkou část❤️
Těším se na vás z další části ❤️

Drugs, alcohol and depressionKde žijí příběhy. Začni objevovat