Došla jsem domu asi v 11:30. Chvilku před obědem. Byla jsem celá bolavá. Aspoň, že nemusím do práce. Ubrečená holka v modní firmě. TO by nešlo.
Vyspal se se mnou a prostě odešel. Nenechal mi ani číslo. Byl tak milý a najednou zmizel. Sakra proč jsem mu podlehla. Ale třeba jen musel do práce. Nebo někde měl domluvenou schůzku. Ale sakra ELIANO nebuď naivní..využil tě ! Nenechal ti tam ani ani vzkaz, číslo. Mám ho v práci vůbec oslovit? Sakra..Jdu si radši lehnout jsem celá bolavá a unavená.
Zazvonil budík. Jako vždy jsem ho vypla a proklínala že nemůžu spát ještě dýl. Sedla jsem si na postel a v tu chvíli jsem si uvědomila, že jsem spala celej den i noc. Bože co to se mnou je.
No jako každé ráno jsem si dala horkou sprchu. Vlasy jsem si vyžehlila a dala na sebe make up a namalovala jsem si řasy. K snídani jsem si udělala bagetu a vyrazila jsem do práce.
Chtělo se mi trošku brečet. Přišla jsem o to s někým kdo si chtěl asi jen užít. Ale přece se mohlo něco stát a musel třeba odejít. Takže klid.
Dorazila jsem do práce. Vešla jsem do výtahu zmáčkla 20 patro. Doufám, že ho nepotkám. Nevěděla bych jak se mám chovat.
Dveře od výtahu se otevřeli a já jsem byla ráda, že tam nikde není Nikolas. Rychle jsem zamířila do svého ateliéru. Když jsem zavřela dveře, tak jsem se mohla konečně nadechnout.
Zetřásla jsem ze sebe pocit, že je naproti v kanceláři a šla jsem se podívat na návrhy. Pustila jsem si muziku a rozhodovala se na který se vrhnu jako první. Mezitim jsem si chystala věci na šití. Ale nejdůležitější věc jsem nenašla. Látky. Sakra vždyť jsem Nikolasovi říkala co chci a potřebuju za látky. A nechce se mi jít k němu do kanceláře po tom včerejšku. Ale nemám na vybranou.
V černých lodičkách, košily a legínách jsem vyšla ze svého ateliéru a přešla ke dveřím, které vedly do kanceláře Nikolase. Zhluboka jsem se nadechla a zaťukala. Zavřela jsem oči a vešla dovnitř. Pomalu jsem se podívala na Nikolase jak tam flirtuje s nějakou holkou. Seděla na stole a on byl těsně u jejího ucha. Nevěděla jsem jak mám reagovat nebo jestli vůbec mám něco říct. Chtěla jsem odejít ale byla jsem k zemi snad přikovaná. Nemohla jsem se hnout. Možná jsem na něj koukala s otevřenou pusou.
Když mě viděl postavil se od ní dál a řekl "Můžete jít." Ona se zvedla, upravila si sukni a odcházela od stolu. Když procházela kolem mě, zadívala se na mě pronikavým pohledem.
Ale mě to bylo v celku jedno. Koukala jsem se na Nikolase a pořád jsem tam jenom stála bez jediného slova.
"Potřebujete něco slečno Azzy?" řekl a blížil se ke mě pomalým krokem.
Pořád jsem byla ticho. Byla jsem v šoku. Přišel úplně těsně ke mě a chtěl mě políbit. Ani nevím kde se to ve mě vzalo, ale odstrčila jsem ho a dala mu facku.
"Děláš si ze mě srandu?! Ty se se mnou vyspíš, já tě pak nachytám s nějakou holkou a myslíš si, že se k tobě budu tulit nebo co?!" zařvala jsem na něj tak, že to možná bylo slyšet i na chodbě.
On se usmál, ach ten jeho úsměv a stejně mě políbil. Už jsem se nechala, zvedl mě a odnesl na stůl. Začal mi rozepínat kalhoty a v tu chvíli jsem ho od sebe odtrhla. "Nebudu s tebou spát." Zase se usmál a řekl "Ale ano budeš!". Jednou rukou mi dokázal chytnou moje obě. Jeho pusa se postarala o moje rty a jeho druhá ruka mi stáhla kalhotky a kalhoty. Sobě rozepnul kalhoty a stáhnul si je. I boxerky. Začala jsem potichu brečet. Všiml si toho, ale bylo mu to jedno. Trošku si mě nadzvedl a vrazil ho do mě. Tak strašně to bolelo! Z očí se mi vyvalily slzy a já jsem si jen přála aby přestal. Na chvilku se mi podařilo osvobit mé rty. "Ne prosím, bolí to! Nech m.." Nedořekla jsem to a Nikolas mi dal do pusy moje kalhotky a přes pusu mi dal ruku abych nemohla mluvit. Byl drsný. Přirážel pořád víc a víc a já si jen přála ať už to skončí. Strašně to bolelo. Trvalo to celou věčnost. Podle jeho vzdechů už jsem začínala poznávat, že už se blíží k vrcholu.Po chvilce to přišlo, přirazil jednou, po druhý a už byl a všechno to do mě vystříknul.
Odtáhl se ode mě a já spadla na zem. natáhnu si trenky a kalhoty.
"Být tebou tak se nebránim. Jsem mnohem lepší než všichni kluci jaký si kdy v posteli měla." řekl a bylo mu jedno že ležím na podlaze a brečím.
"Ještě před tím, než jsem s tebou vlezla do postele, jsem byla panna." zašeptala jsem a řekla ubrečeně.
Stál tam. Viděla jsem v jeho očích překvapený výraz. Nikolas Smith porpvé v životě neměl co říct. Díval se na mě mezitim co jsem si nandavala kalhotky.
Pořád byl ticho. Díval se na mě ale pak bez dalších slov odešel.
Neměla jsem ani sílu na to se obléct. Ale musela jsem jít domu. Musela jsem jít pryč z tohole místa..
