『NEVER BETTER』

①③

〔^^Můžete si pustit písničku nahoře ^^〕

Byl jsem v polospánku a válel se v měkké posteli, na které leželi polštáře a víc jsem se snažil zachumlat do deky. Celá postel nádherně voněla po jasmínu a já měl pocit, že jsem ve snu. Ale každý sen jednou končí a ten můj skončil uvědoměním, že tohle vlastně není moje postel!
Otevřel jsem zděšením oči a rychle jsem si sednul. Byl jsem v Kuroově pokoji a jeho posteli! A venku bylo světlo a ne tma! Rychle jsem se začal rozhlížet a uviděl, že kousek od postele na zemi spí Kuroo na dece a druhou dekou je přikrytý. Jediný, co mi teď znělo v hlavě bylo ,Cože?'. Nedokázal jsem to všechno nějak pobrat.

Tak jo... Co se vlastně včera stalo a co tady dělám já? V jeho posteli? Ale oblečený jsem, naštěstí... Najednou se Kuroo otočil z jednoho boku na druhý, skopnul si deku někam pryč a mě se naskytnul pohled na jeho trenky, které byly modré. Vstal jsem a vydal jsem se na záchod, protože už se mi vážně chtělo. Ale ještě předtím než jsem opustil pokoj, jsem toho blbečka přikryl dekou, kterou si skopl.

Na záchodě jsem vykonal potřebu a upravil jsem se v zrcadle. Vydal jsem se zpátky do pokoje a tam na mě čekal už víc oblečený Kuroo.

,,No ne... Šípková Růženka už vstala?"

Neušetřil jsem si poznámku ani tentokrát.

,,Tobě taky přeji dobré ráno. A kde jsi byl tak dlouho? Už jsem si myslel, že jsi utekl oknem."

Zasmál se Kuroo a oplatil mi moji poznámku.
1:1 Tetsurou, ale ještě není konec hry.

,,Jak ses vyspal Tsukki? A jak ti je?"

,,No... Šlo to... A jsem v pohodě, nestarej se."

,,Ale mě to zajímá. Jsi můj kamarád."

,,To, že jsem spal v tvojí posteli ze mě nedělá tvého kamaráda."

,,Ale když teda nejsi můj kamarád, tak proč si spal v mojí posteli? "

Sakra... Naštval jsem se a prohrál tohle kolo. Musel jsem rychle změnit téma.

,,Můžu se jít osprchovat?..."

,,Jasný, žádnej problém. Včera jsi to asi nestihnu než jsi usnul co?"

Tak teď jsem se styděl a odvrátil jsem pohled a snažil jsem se najít něco zajímavého po pokoji.

,,Nemusíš se stydět, bylo to docela vtipný. A jsem rád, že je ti líp."

Teď jsem cítil děsný pocit špíny, protože jsem se včera neumyl a ani nepřevlékl.

,,Kuroo?"

,,Ano?"

,,Je mi to trapný a věř, že kdybych nemusel, tak se neptám, ale... Nepůjčil bys mi nějaký čistý oblečení?"

Já tohle řekl s velkou těžkostí a koukal jsem po celém pokoji jen ne na něj.
Kuroo se jen zasmál a přešel je skříni.

,,Jakou máš tak velikost oblečení? Pojď blíž."

Šel jsem k němu blíž a on si mě začal prohlížet a hrabat se ve skříni.

,,Co tohle?"

Vyndal ze skříně světle modré tričko. Jen jsem na něj kývl.

,,Tak.. Teď nějaký kalhoty, ponožky a spodní prádlo asi taky, viď?"

Trochu jsem zčervenal a zamračil se a kývl jsem. Tohle byla děsná hanba! A Kuroo se tomu začal smát, ale potichu.

,,Vysoký nebo nízký?"