Farma

6.

Po včerejší práci v lese byla Anita celá bolavá. Dannyho to bavilo pět minut, a pak odešel. Takže celou práci museli dokončit sami, a následně se postarat o zvířata. Takže se do postele dostala až v jedenáct a potom, co se stalo mezi ní a Tylerem, než je ten pitomec vyrušil, ji také zrovna nenechalo v klidu spát. Ráno tak jako měla ve zvyku se vyhrabala z postele a přešla do koupelny. Úplně se zhrozila, když viděla své obrovské kruhy pod očima. Opláchla si obličej studenou vodou, ale nemělo to kdoví jak velký efekt. Nedalo se nic dělat, a tak se oblékla a šla do kuchyně udělat snídani. Jenže tam už byl Tyler, a udělal všem ovesnou kaši s meruňkami. "Dobré ráno," pozdravili se. Tyler si neodpustil Anitu krátce políbit na rty, a ona byla ráda, že se aspoň na vteřinku vrátil ten příjemný a hřejivý pocit, který zažila včera. Usmála se.

Po snídani již byly opět v plném pracovním nasazení. Krávy podojili a vyhnali na pastvu, kozy také, vyhřebelcovali koně, posbírali vajíčka, obstarali králíky a následně obraceli seno, aby řádně uschlo, a mohlo se schovat do seníku. "Umíte dělat i něco jiného, než jenom skákat kolem zvířectva?" otázal se Danny, který zrovna k dvojici s hráběmi, přišel. "Uměli bychom, ale jak vidíš, nikdo jiný za nás tu práci neudělá," řekl Tyler. "Copak milostpán zase potřebuje?" otázala se Anita. "Nic, jenom se nudím, tady bych navždy žít nedokázal," postěžoval si Danny. "Zaplať pánbůh, že navždy zde nezůstaneš," podotkla si pod vousy Anita a Tyler se tomu uchechtl. "Přijde den, kdy nebudeš chtít, abych odešel," řekl Danny sebejistě, a jazykem si navlhčil rty. "Padej někam, než tě přetáhnu hráběmi," vyprskl Tyler. Danny se rozesmál, ale vzdálil se. "To je idiot," vydechl nabroušeně. Anita se rozesmála. "Nemůžeš ho brát tak doslova, je to jenom obyčejný frajírek, který málo dostával od rodičů na zadek," řekla Anita. Snažila se zamluvit to, co Dannyho navlhčení rtů s ní udělalo. Přeběhl ji mráz po zádech, a opět se podívala do jeho modrých očí. Nakázala si, že se mu již do očí nikdy nepodívá. Z ničeho nic Tylerovi začal zvonit telefon. Vytáhl ho z kapsy a podíval se na displej. "Promiň, to je máma," řekl. "Jen to vezmi," řekla Anita a pokračovala v obracení sena. Neposlouchala rozhovor mezi Tylerem a jeho mamkou. Byla zabraná do svých vlastních myšlenkových pochodů. Jak je možné, že Dannyho přítomnost ji dokáže takto vykolejit? Vždy, když se zde objevili na víkend ho dokázala odpálkovat, aniž by cítila to, co nyní. Nemohla to pochopit. "Anito," vydechl Tyler a v očích se mu zračil strach. "Copak se stalo?" otázala se Tylera a přišla k němu blíž. "Mamce se udělalo špatně, když vstávala ze židle, leží na zemi, a prý ji je ještě hůř," řekl a dal si ruku přes ústa. Tyler se svoji mamkou Miriam měl výborný vztah, byla pro něj jako nejlepším kamarádem. "Na co čekáš, utíkej za ní!" nakopla ho Anita. "Jasně, zvládneš to tady?" otázal se. "Samozřejmě," řekla Anita sebejistě. "Pojď, půjdu tě vyprovodit, a pak dej vědět," Tyler pouze přikývl. "Neboj, dobře to dopadne," řekla Anita, a políbila Tylera na tvář. "To doufám," odpověděl a nasedl do auta. Anita mu zamávala, když odbočoval směrem k vesnici, kde jeho mamka bydlela. "Co se stalo?" otázal se William, když dojel na vozíku ven na dvůr. "Paní Webersové se udělalo špatně, a spadla ze židle, Tyler za ní jel," vysvětlila mu Anita. "Panebože, snad to dobře dopadne," vydechl šokovaně Anitin otec. "Snad ano," "Musím se vrátit k práci," řekla Anita.

Bylo již pozdní odpoledne, a Tyler se ještě neozval. Anita mu nechtěla volat, aby ho zbytečně nestresovala, ale musela připustit, že už byla docela nervózní. Tylerova mamka vlastnila menší statek, který zdědila po rodičích. Chovala tam pouze slepice, kačeny, kozy, králíky a jednoho koně. Slíbila svým rodičům na smrtelné posteli, že se o rodinné dědictví bude příkladně starat. Anita Saffronová se musela připravit na to, že nějaký čas, než se Tylerova maminka uzdraví, bude muset zdejší práci zastat sama. A s Dannym za zadkem si to nedokázala představit. Pomalu už začala krávy nahánět zpět do kravína, a celé hospodářství připravovala na přicházející noc. Trvalo ji to déle než obvykle, přece jenom měla o pár rukou méně. Když vše bylo hotové, umyla si ruce, a přešla do kuchyně, kde si začala vařit čaj. Byla neuvěřitelně unavená. Jakmile začala voda v hrnci vřít, sundala ho z plotny a vypnula ji. Většinou si vařila bylinkový čaj, dnes však udělal výjimku a uvařila si ovocný. Posadila se ke stolu a foukala čaj, z kterého se kouřilo. "Už něco víš?" otázal se její otec, který právě dorazil. "Ne, Tyler se ještě neozval," odpověděla Anita a míchala čaj lžící. "Budu muset veškerou práci na nějaký čas zastat sama," ozvala se po chvíli ticha. "To ano, Tylera nyní jejich menší statek, a hlavně jeho máma, potřebuje," připustil William. "Nevím, jak to zde zvládnu já," šeptla unaveně Anita. "Budeš to mít o něco těžší, ale ty to zvládneš, jsi přece Saffronová," ubezpečoval svoji dceru William. "A pak jsem tu přece já," ozval se Danny, který se opřel o rám dveří. "No právě, s tvým pracovním nasazením, by zdejší statek umřel hlady, ve špíně, a nakonec bys ho nechal rovnou vyhořet," řekla podrážděně Anita. "Danny, není vhodná chvíle na šprýmy," okřikl Dannyho William. "Já si však legraci nedělám," řekl. Posadil se naproti Anity a pořád se na ní svým modrým pohledem díval. Viděl, jaký vliv jeho kouzelně modrý pohled na Anitu má, a užíval si to. Ošívala se, a její pohled létal snad po celé místnosti, jen aby se jejich oči nestřetli. Vyrušil je zvuk telefonu. "Tyler," vydechla Anita a stiskla zelenou ikonku na svém dotykovém telefonu. "Ahoj," pozdravila ho. "Ahoj," odpověděl zachmuřeně. Anita z jeho hlasu poznala, že není vše v pořádku. "Jak je na tom tvoje maminka?" otázala se. "Víš," řekl a na chviličku se odmlčel. "Maminka umřela," řekl a rozplakal se. "Panebože, Tylere, to mě moc mrzí," vydechla šokovaně Anita a do koutku očí se jí vkradly slzy. "Slíbil jsem jí, že se postarám o náš statek, což znamená, že vám budu moc chodit pomoct, až obstarám naše hospodářství," řekl smutně a sem tam vzlykl. "Tylere, to teď neřeš," vydechla Anita. "To je přece samozřejmé," dodala. "Mám za tebou přijet?" otázala se. "Když budeš tak hodná," řekl a opět vzlykl. "Dobře, za chvíli jsem tam," řekla Anita. "Jeď prosím opatrně," špitl a následně se rozloučili. Anita položila telefon na stůl. Bylo chvíli ticho. "Tylerova maminka zemřela," řekla smutně. "Proboha, to mě moc mrzí," špitl. "Jedu za Tylerem, v noci se vrátím," řekla Anita a svůj nedopitý čaj nechala stát na stole.