Farma

17.

"Slyšel jsem, že jsi byla v nemocnici!" vybafl Tyler na Anitu zrovna, když dojila kozu Elu. "Jo, ale už jsem v pohodě," řekla Anita. "Proč si mi nezavolala?" otázal se. "Nebylo to vážné, pouze mám málo červených krvinek, ale již na to beru léky," opáčila. "To se ti nezdá vážné?" vyjekl. "Chybíš mi, nechtěla by ses na hodinu třeba projít?" zeptal se Tyler. "Jo, proč ne," řekla Anita. Šli po silnici směrem ke vzdálenější vesnici. Tedy na opačnou stranu než bydlel Tyler. Chvíli šli mlčky. Anita přemýšlela, jestli nyní k Tylerovi cítí to, co na začátku. Proč ji to táhlo k Dannymu? Tyler pro ni v životě udělal víc, a Dannyho postoj se přece může kdykoliv změnit. Není odsud, je z města, tato práce ho nebude bavit do nekonečna. A když potká zase tu svoji partu, vrátí se vše do starých kolejí. Zase začne dělat kraviny, a kdo ví, jestli neskončí ve vězení. Uvažovala Anita. Ať se snažila sebevíc, najít si tunu racionálních důvodů, proč být s Tylerem, stále se myšlenek na Dannyho nezbavila. Byla z toho zoufalá. Nechtěla Tylerovi ublížit, ale čím víc byla s Dannym tím víc se Tylerovi vzdalovala. "Co se s tebou stalo?" ozval se Tyler, a tím ji přerušil tok jejích myšlenek. "Nikdy si takto zamlklá nebyla," dodal Tyler. "Promiň, jenom jsem přemýšlela nad statkem," řekla Anita. "Já vím, že se ti v poslední době moc nevěnuji, a strašně mě to mrzí," začal mluvit. "Moje city k tobě se však nezměnili, každým dnem na tebe myslím, jak to s tím kriminálníkem zvládáš," hovořil. "Nemohl jsem si nevšimnout, jak se Danny na tebe dívá, a jak se dívá, když se tam objevím, a ty se věnuješ mě," oznámil. V Anitě by se krve nedořezal. "Mám pocit, že se mezi vámi něco děje, a tak tě prosím, buď ke mě upřímná," řekl. Anitě začínalo být špatně, nevěděla, co má dělat. Nechtěla ani jednomu z nich ublížit, byla naprosto zoufalá z toho, do jaké situace se dostala. "Měli jste spolu něco?" zeptal se, zastavil a chytil Anitu za ruku a donutil tak zastavit i ji. V Anitě se vařilo snad úplně všechno. Nedokázala si představit, že by mu měla říct pravdu, a tím ho tak ztratit. Znali se snad od malička, zažili spolu toho tolik, že by bylo škoda tohle všechno zahodit. Musela se rozhodnout, i když se bála, že do budoucna to bude mít velké následky. "Nic jsme spolu neměli, jak tě to mohlo napadnout?" řekla Anita zcela pevným, klidným hlasem, a dokonce se Tylerovi dívala do očí. Tyler si ji asi dvě minuty měřil, ale pak se usmál. Uvěřil ji. Anitě bylo neskutečně zle. Lhala člověku, který si to nejmíň zasloužil. Tyler si ji přivinul do svého náručí. Ať se snažila sebevíc, tyto dva muže nesrovnávat, stejně k tomu došlo. Dannyho obětí bylo silnější, a zažívala u toho směsici úžasných pocitů, byla schovaná před světem, jako by na ni nikdo nemohl. To Tylerovo ji připadalo jako přátelské, hřejivé a povzbuzující, ale to bylo asi tak všechno.

Danny se opět musel dívat na to, jak Anita odchází s Tylerem. A již sám sobě nelhal, že to s ním ani nehne. Měl pocit, jako by mu do srdce někdo vrážel ostny. Zrovna, když se chtěl vrátit k práci, aby na to aspoň částečně přestal myslet, ve dveřích se objevil William a spatřil jeho pohled směrem k odcházející dvojici. A neodpustil si celé dění neokomentovat. "Koukám, vážně ti není Anita lhostejná, ale přál bych si, aby byla, jelikož takto je to správně," řekl William a ukázal na Anitu a Tylera. "Dejte mi pokoj," zavrčel Danny podrážděně. Opravdu nestál o to, aby mu někdo říkal, jak moc si nepřeje, aby se kolem Anity motal. Dorazil k ohradě, za kterou se pásli koně. Opřel se o ni a sklopil hlavu. Jak mohl dopustit, aby Anitě otevřel své srdce? Cítil se naprosto mizerně. Pak ho něco napadlo. Vytáhl svůj mobilní telefon a vytočil otcovo číslo. Nikdy před tím se nestalo, že by se otci s něčím svěřil, kdykoliv něco potřeboval, za ním nikdy nepřišel. Přiložil si telefon k uchu a čekal, jestliže to otec vezme. "Ahoj Danny, co se děje?" ozval se hlas jeho otce. "Potřeboval jsem si s někým promluvit," šeptl Danny. "Minutku," řekl otec. "Všechny dnešní schůze mi na dnes zrušte," "Ano, děkuji," poslouchal Danny. Zíral, něco takového by pro něj otec doteď neudělal. "Tak o co jde?" otázal se. "O Anitu," vydechl. "Není ti lhostejná?" otázal se překvapeně. "Není, já se doopravdy zamiloval, tati," vydechl a protřel si oči. Nastalo menší ticho, jak každý z nich přemýšlel. "To je hezké, ne?" odpověděl jako první po odmlce. "Co je na tom hezkého, když chodí s Tylerem," řekl a přesunul svůj pohled na koně. "Předpokládám, že jste spolu něco zažili," nadhodil Paul. "Ano, začal jsem ji pomáhat se statkem, tato práce je taková dobrá," hovořil jeho syn. "Říkal jsem si, že myslí pořád jenom na práci, chodí do postele unavená, že by chviličku mohla myslet na něco jiného, a tak jsem ji ukázal pár hezkých míst, které kolem jejich farmy jsou," vyprávěl. "A co ona?" "Byla ráda, líbilo se jí to, sama přiznala, že v závalu práce na tyto místa už dávno zapomněla," hovořil Danny. "Byly jsme spolu na vyjížďce na koních, prodávali jsme na trhách, koukali na film v její posteli, a pak jsme se koupali v rybníku," řekl ve zkratce Danny. "Málem mě sebrali policajti," přiznal se Danny. "Cože, jak se to stalo, něco si mi slíbil!" ozval se Paul. "Byly jsme se koupat v tom rybníku, měl jsem obavy, že Anita nebude chtít, ale překvapila mě, důvěřovala mi, a tam jsme se dokonce políbili," mluvil, a oči ho pálily. "Jakmile jsme se vrátili, na dvoře byly policajti, a hledali mě," "Bylo mi špatně, ale Anita mě zachránila, a všechno to vzala na sebe, nakonec policajti odjeli, díky bohu beze mě," vyprávěl. "Tak to se mi ulevilo," vydechl Paul. "Tati, co mám dělat?" zeptal se. "Danny já nevím, dobře víš, že jediná žena v mém životě, byla tvoje maminka," řekl bezradně Paul. "A co ti říká tvoje srdce?" otázal se Paul. "Chci ji, přál bych si, aby byla se mnou, ne s Tylerem," vydechl Danny. "A opravdu to myslíš vážně, Anita není každá druhá, doufám, že ti to došlo," řekl Paul. "Neboj, to mě došlo okamžitě, a právě proto, že není každá druhá, je úplně jiná, a jako jediná mě dokázala usadit," řekl Danny a malinko se usmál. Paul se rozesmál. "Jo, to Anita umí na jedničku, to je pravda," dodal. "Tati, já to asi nezvládnu, jestli to takto půjde dál," špitl Danny. "Zvládneš, já to taky zvládnul, musel jsem," odpověděl Paul. "Otevřel si Anitě své srdce, že?" "Ano, vždyť o tom celou dobu mluvím," vydechl Danny. "Musíš ji přesvědčit, že ty jsi muž jejího života, že to s ní myslíš vážně, a že pro tebe znamená moc, a že je jediná v tvém srdci," "Jakou mám šanci?" otázal se. "Velkou, s Tylerem se přece vidí jenom občas, ty jsi tam furt, takže toho využij," poradil Paul svému synovi. "A aby toho nebylo málo, toho, že k Anitě něco cítím, si všiml William, a jasně mi dal najevo, že si nepřeje, abych se kolem ní motal," dodal Danny. "Pozítří přijedu, tak si s ním promluvím, uvidím, jak se k tomu postaví," řekl otec. "Uvidíš," pokrčil rameny Danny.

Anita se rozloučila s Tylerem a vrátila se na statek. Uviděla Dannyho opřeného u ohrady a šla za ním. Zhluboka se nadechla a chytila ho za ruku. Danny svůj pohled přesunul na Anitu. "Nevím, co mám dělat," špitla Anita a po tváři se jí začali kutálet slzy. Jemně svým prstem utíral její slzy. Musela se vzchopit, a jít dodělat práci.