Happiness or Bad luck || h.s.

Happiness or Bad luck ~ #2

V sobotu ráno bylo všechno normální. Vstala jsem, nasnídala se, převlékla, udělala ranní hygienu a teď bude oběd.

Nic speciálního na dnešek nemám, takže asi zůstanu doma.

Projížděla jsem zrovna instagram, když mi napsal Niall, jestli bychom někam nezašli. Souhlasila jsem. Co by se mohlo zkazit? Alespoň mám na dnešek nějaký plán. Položila jsem mobil zpátky na stůl a šla do kuchyně, kde jsem si šla připravit oběd. Rodiče dneska nebyli doma, protože jeli do centra na nákupy. S připraveným jídlem jsem si sedla ke stolu, kde jsem začala jíst.

Po chvíli jsem prázdný talíř umyla a šla se připravit na venek s Niallem. Oblékla jsem si světle modré kraťasy a bílý crop top. Vzala jsem si vak a do něj hodila všechno potřebné. Mobil jsem si dala do kapsy a vyšla z mého pokoje po schodech dolů ke dveřím. Obula jsem si bílé Nike boty, otevřela hlavní dveře a mohla jít.

Niall mi napsal, že mě bude čekat u Starbucksu, protože to tady ještě neznám a starbucks bylo jediné místo, které sem jakž takž znala. I když si myslím, že i to by mi mohlo udělat problém.

***

Už jsem byla skoro u Starbucksu, když v tom mi napsal Niall.

Niall: Promiň, ale přijdu asi o 10 minut později, kamarád má "problémy" a možná přijdu s ním.

Já: Dobře, to nevadí.

Přešla jsem ke starbucksu a čekala na Nialla.

Po snad 15ti minutách čekání, jsem zahlédla to roztomilý blonďatý kuře, který se blížil směrem ke mně. Zahlédla jsem za ním i toho jeho kamaráda, který měl naštvaný výraz ve tváři. Jak jen se jmenoval... Henry? H.. Harry! Jo.

Došli ke mně a já se s Niallem objala. Harry si jen vytáhl mobil a ani snad nezaregistroval, že tady jsem. Nemám ho ráda.

„Ahoj Nialle." Usmála jsem se na něj.

"Ahoj Elle." Zazubil se. Pohlédl na Harryho, který nám ale nevěnuje žádnou pozornost a povzdychnul si. „Jinak Elle, tohle je Harry.. a Harry, tohle je Elle." řekl a otočil se zpátky na mě.

Zmiňovaný zvedl pohled z telefonu a podíval se na Nialla. Pak ale sjel pohledem na mě a přimhouřil oči. Nesměle jsem se pousmála a pozdravila ho.

„Ahoj." Pípla jsem na pozdrav a možná i trochu zčervenala, ale Harry jen mrknul a zase se začal věnovat svému telefonu. Wow, to je milý, Harry. Vážím si tvoji "úcty" ke mně. Řekla jsem si v hlavě ironicky.

„Promiň za něj." Nevinně se na mě usmál Niall.

„To je v pohodě." Pousměju se. Není.
„Půjdeme někam?" Zeptala jsem se Nialla, protože by mi očividně Harry neodpověděl.

„Jasně. Klidně můžeme zajít do starbucksu." Zasmál se. Jeho smích je nakažlivý. Zasmál jsem se a souhlasila.

Vstoupili jsme do zmiňované kavárny, kde pracuje Niall a šli jsme si objednat. Harry se za námi nepřítomně ploužil a nevěnoval nám absolutně žádnou pozornost.

Já jsem si zase vybrala vanilkové latté, Niall si vybral karamelové frappé a Harry čokoládové. Napsali nám na kelímky jména a poté zaplatili. Nebo spíš za mě zaplatil Niall, a šli jsme čekat na naši objednávku. Cítila jsem na sobě, jak se na mě někdo divá. Trochu jsem znervózněla, nebudu lhát. Otočila jsem se a uviděla Harryho, jak na mě upřeně hledí. Ty jeho pronikavé zelené oči. Ve kterých se dá snadno ztratit. Raději jsem to neřešila a po chvíli jsem se otočila zpátky.