Happiness or Bad luck || h.s.

Happiness or Bad Luck ~ #9

N O E L L E

Neděle byla jako vždycky celkem nudná. Sem tam jsem si šla do kuchyně dát jídlo, jinak nic zajímavého.

Dost jsem ale přemýšlela o tom, proč to Harry udělal. Vážně bych se mu mohla líbit? Já? To sotva.

Teď je ale pondělí ráno a já vyrážím do školy. Takže se tím nebudu zaobírat.

Vystoupila jsem z autobusu a pak se porozhlédla po parkovišti. Uviděla jsem Harryho, Nialla, Louise a Liama, jak si to míří do školy. Když jsem ale zahlédla Brandona, vydala jsem se za ním.

„Ahoj Brandone!" Zakřičela jsem, aby mě slyšel. Upoutala jsem si tím pozornost i Harryho a jeho kamarádů. Brandon se otočil, pousmál se a počkal než k němu dojdu.

„Čau." Vtáhl si mě do objetí, které jsem mu oplatila. Asi bude lepší, když Harryho budu ignorovat. Pak jsem se odtáhla a vyšli jsme na první hodinu, což je matematika.

Kdo vymyslel první hodinu matematiku? A ještě k tomu v pondělí? Chtějí mě zabít?

Jakmile jsme vešli do třídy, tak jsem si s Brandonem šla sednout do poslední lavice.

Jinak dneska máme druhou hodinu tělocvik. Měli by jsme ho mít spojený s klukama, protože naše učitelka není ve škole. Z tohohle jsem celkem dost nervózní. 

No nic, budu doufat, že to rychle uteče, ale teď bych se radši měla věnovat matematice. Teď nám učitelka, kterou jsem ani nezaregistrovala že přišla, zadala nějaké příklady, které máme udělat.

Po pár minutách ticha, kdy jsem se snažila přijít na výsledky, do třídy vtrhl Niall s klukama. Všichni jsme se otočili. Harryho jsem nezahlédla. Divné, matiku by měl mít s náma. Neberte to, jakože ho stalkuju, protože ne, to nedělám.

„Ale vida, vy jste se uráčili přijít. To mě těší." Řekla nepříjemně učitelka.

„Aaale to víte-" Louis byl přerušen učitelkou, která mu skočila do řeči.

„Sednout!" Naštvala se a poukázala na prázdné lavice, kde mají sedět.

Louis se na mě koukl, ušklíbl se a v pohodě si to vykračoval do lavice. Ošila jsem se nad jeho pohledem a nechápajic se na něho dívala. Niall a Liam se rozešli hned za ním a mezitím i Niallův pohled sklouzl na mě, pousmál se a já mu úsměv oplatila.

Pootočila jsem se. Jakmile jsem zaregistrovala, že ve třídě není ani Kate mi došlo, že to bude mít asi něco společného s Harrym. Vážně jsem naivní, když jsem si myslela, že by pro Harryho ten polibek něco znamenal.. Zatřepala jsem hlavou, abych myšlenky na Harryho zahnala a raději se otočila zpátky na papír s mně nechápajíc číslemi.

Slyšela jsem jak do třídy zase někdo vtrhl. Tentokrát jsem se ale neotočila a jen zaslechla učitelku, jak naštvaně něco říká.

„Tak a dost! Tohle je moc! Do ředitelny, hned!" Tohle mě ale donutilo se otočit.

Uviděla jsem tam Harryho, jak se přihlouple divá má učitelku a Kate, která měla ve tváři ustrašený výraz.

„Ale no tak, paní učtelko. Však se nic tak špatnýho nestalo." Řekl Harry v klidu.

„To mě nezajímá. Ven!" doslova zuřila.

„Naštvaná učitelka, vtipná učitelka." Uslyšela jsem zezadu a uchechtla se. Harry se otočil na svou partu a zasmál se.

„Co je tady tak moc vtipného, pane Stylesi?!" Rozčileně se ho zeptala. Harryho pohled ale stále spočíval na Louisovi.

„Ale nic." Řekl jen. Pak se chtěl otočit zpátky, ale jeho pohled spadl na mně. Jelikož jsem měla  svůj pohled upřený na něm, tak jsme si teď navzájem dívali do očí.