Happiness or Bad luck || h.s.

Happiness or Bad Luck ~ #12

Když jsem v pátek ráno vstávala říkala jsem si, jestli by nebylo lepší zůstat doma a nepotkat Harryho. Prostě být v klidu doma, ale pak jsem si na druhou stranu řekla.. to on za to všechno může.

No tak jsem prostě a jednoduše vylezla z postele, udělala všechno potřebné a jela do školy.

Teď ale stojím u mé otevřené skříňky a čekám na Lay. Kouknu se na mobil kolik chybí do první hodiny minut. Ještě 12 minut.. mobil schovám, vytáhnu si učebnici matiky a zavřu skříňku. Učebnici hodím do batohu, který si dám na záda. Po pár minutách uvidím Lay, jak si to ke mně konečně míří.

„Čau.. promiň že jsem přišla později."

„Ahoj, to je v pohodě. Jdeme?" Zeptám se ji. Nebudu řešit kde byla, stejně to není moje věc.

„Jo." Řekne mi a rozejdeme se do třídy kde je matematika.

***

Zatím jsem Harryho nepotkala. Teď nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale počítám, že to bude to první. Teď si to mířím na záchod, je čtvrtá hodina, tudíž mám ještě dvě hodiny do konce. Už se i těším na víkend.. Vzpomenu si, že bych měla jít po škole nakoupit, protože doma nic nemám.

Dojdu ke dveřím, otevřu je a zahnu doleva k umyvadlům. Zrovna když mám v plánu si umýt ruce, uslyším, jak někdo otevřel dveře. Rychle tedy otevřu kabinku do které vlezu a rozhodnu se, že počkám než daná osoba odejde.

Jakmile ale uslyším ten pisklavý smích uvědomím si, že to je Kate. Vypadá to, jakoby tam nebyla sama, protože slyším nechutné mlaskání, jako kdyby se někdo líbal. To si děla srandu ne? Uslyším, jak se vedle mě rychle otevřou dveře a následně do nich někdo vleze. Dveře se za nima zabouchnou, poté je zamknou a já mám co dělat, abych na ně nepromluvila. I když si myslím, že bych na to neměla.

Potom ale zaslechnu něco, co bych si ani ve snu nepřála slyšet. No to si dělají srandu, ne? Slyším, jak si dotyčný povolil pásek a následně zvuky, které vytvářela Kate. Vzdychala tam jako o život. Dobře, tohle nebylo moc dobré přirovnání, ale jinak to snad ani nejde popsat.

„Harry-" zaslechnu a já ihned zamrznu.
Ha-rry? To je ještě horší, než jsem si myslela. I když mi do toho nic nebylo.. ale i tak mě píchlo u srdce.. nevím proč, ale jedno vím jistě. Už nechci mít nic společného s Harrym Stylesem. Úplně mi domotal hlavu.

Jeho jméno vzdychla ještě asi 3x, až se mi z toho chtělo zvracet. Normálně jsem si myslela, že to vypustím do záchodu, který je za mnou.

Tohle nevydržím.. rozhodnu se tedy, že pomalu a tiše otevřu dveře od kabinky a následně odejdu z téhle prokleté místnosti, kde bych poté dělala jakože nic. Jelikož mi tenhle 'plán' nezněl moc věrohodně, tak se ho i tak pokusím uskutečnit.

Když sáhnu na kliku, snažím se pomalu udělat pohyb dolu, který by povolil jistič. Udělám tak a kabinku otevřu.

Najednou jsem zapomněla na někoho, jako je Kate a Harry v kabince vedle mě a dělají tam tyhle 'nechutný' věci nebo třeba na to, kolik zbývá hodin do začátku hodiny.. ne, teď bylo pro mě důležitý se dostat odsud ven.

Když už jsem si myslela, že mám vyhráno a já bych tak mohla v klidu odejít, tak jsem se mýlila. Uslyším totiž cvaknout zámek a já si uvědomím že jsem totálně v prdeli. Najednou jako bych ztuhla a nemohla se hýbat.

Nemám na to, abych se otočila směrem doprava a čelila jim. Kate okolo mě projde, olízne si rty a se smíchem se na mě podívá a nakonec mrkne. Vypadá to, jako kdyby se mi vysmívala. Nevšímám si ji a ona odejde. Tím pádem to znamená, že jsem tady jenom já a Harry.