Vymazat!!!

138 11 0
                                    

Klidně sedím u stolu a pojídám dort, který chutná po kávě a rumu dohromady. Vtom se ke mě posadí zase ten muž. "Co po mě chcete?!" vyprsknu, protože už mě štve, jak mě pořád sleduje. "Nic, teda skoro nic. Co se stalo v lese, když jsi odešla?" zeptá se. Sakra, jak tohle jenom ví? Napadne mě. "Nic, můj bratr měl vidiny," řeknu lhostejně. "A co viděl?" "Robota..." napadne mě, proč mu to vlastně říkám? Ale muž se při slově Robota, zatváří zděšeně. "A ty věříš, že to byly vidiny?" zeptá se. "Ano! Tedy...myslíte, že-" v půlce věty mě přeruší tříštící se sklo. Vyskočím na nohy. Muž taky. Tváří se stejně zděšeně. Ne to, jak je šílený mě překvapuje, že ho to děsí. Oknem proskočí cosi jako šílený robot. A pak další. Všichni mají identické obličeje, stejná hlava, jakou jsme s Oswin zahlédly v lese, až na to, že z nich netrčí dráty. Všichni se dají do křiku, nikdo neví, co se děje. Většina robotů otočí své hlavy na mě. Se zvláštním robotickým vrznutím. Zase? Čím jsem důležitá? Vlčí krev nás tu má spousta, i dospělí, proč zrovna já? Podivný robot s dupáním kráčí ke mě. S jeho rychlostí bych mu možná dokázala uniknout. Uskočím na stranu a rozběhnu se skrz sál. Mezi lidmi. Ale robota nic nezastaví. Ve chvíli, kdy pod ním vykřikne dospělá žena, kterou neznám, natáhne ruku na její rameno. "Vymazat!!!" vykřikne robotickým hlasem. Pak se mu od robotické ruky zvednou zvláštní vlny, blesky, nebo co to je. Vypadá to jako elektrický výboj. Před mýma oočima se žena....r.o.z.p.l.y.n.e....

Zavrtím hlavou. "Ne! To přece nejde! Co to je?" přitisknu se ke zdi. Jeden z robotů se dostane blízko ke mě. Nevnímám dav lidí, který se valí ven. Ani další divné roboty, kteří je následují. Jeden jediný robot, který se sklání nade mnou. Výhružně zavrčím. Stín vlka se pode mnou tvoří rychlostí proudící Vltavy. Vykřiknu. "Není! Není! Není to pravda!" kopnu do robotí nohy, která se ani nehne. Robot natáhne své ruce ke mě. Létají z nich elektrické výboje. Přikrčím se a zavřu oči. Křičím. Ale přes křik davu mě nikdo neslyší. Já vnímám jen robota a jeho hlas. "Budeš vymazána! Budeš vymazána! Vymazat! Vymazat! Vymazat!!!"

Ve své otevřené dlani ucítím cizí. Otevřu oči.

"Běž!"

---------------------------------------------------------------------------------------

"Běž!" - Doctor Who Fanfiction CZKde žijí příběhy. Začni objevovat