Nenasytné líbánky /Sutan x Ted/ ✔️

II.

Tadeáš nevěděl, kam se podívat dřív. Vzpomněl si na katalog, který jeho otec nesl před půl rokem jeho bratrovi, aby si vybral společné manželské tetování. Byl v něm jen zlomeček toho, co teď viděl kolem sebe.

Když do salonu se Sutanem přišli, manžel ho posadil k malému stolečku a objednal mu kávu. K tomu přidal tři katalogy s nejrůznějšími motivy a dalších, asi tisíc motivů se nacházelo na stěnách v rámečcích. Jak si měl vybrat z tolika obrázků?

Na chvíli se zasnil, když si vzpomněl na své probuzení v jejich hotelovém apartmá. Jaké to je, procitnout v Sutanově náruči, už znal, ale teď to bylo zase trochu jiné. Protože se jednalo o jejich první společnou noc na líbánkách. Oba muži si přispali, jelikož měli za sebou vášnivé manželské povinnosti. A ty se opakovaly i dopoledne. Vlastně ještě chvíli před tím, než vyrazili do města, se stihli rychle pomilovat. Sutan vzal pak svého muže do Louvru, ale Ted si z prohlídky pamatoval asi tak každé třetí dílo. Byl prostě myšlenkami jinde. Beznadějně zamilovaný. Trochu se probral právě v tetovacím salónu, kam zamířili hned po obědě. I tak se ale na všechny ty motivy nedokázal pořádně soustředit. Co by si tak měli se Sutanem nechat vytetovat, aby se to hodilo, a aby se to líbilo jim oběma?

„Líbí se ti něco?" zeptal se Sutan, jakmile se vrátil ke stolečku. Byl zatím vyřídit formality s manažerkou, které salon patřil. Co se týkalo tetování, i to prováděla žena. Byla asi hodně dobrá, protože mezi obrázky s motivy visely na stěnách i její osvědčení a diplomy z různých soutěží. Vesměs za první místa. Sutan, jakožto perfekcionalista, si v duchu promnul ruce. Měl v plánu si svého tatéra prověřit, ale tady to nebylo zapotřebí.

„Nevybral. Podiv se, kolik tady toho je. Nemohli bychom si ty katalogy vzít na hotel? Tam si vybereme a zítra se přijdeme nechat tetovat," navrhl Ted. Sutan se zamyslel. Nebyl to špatný nápad. Večer sice Tedovi řekl, aby začal uvažovat o motivu, ale pak na to vlítli a to by byl spíš naštvaný, kdyby jeho manžel v tu chvíli myslel na něco jiného, než na něj. Prostě na to nebyl čas a vybrat si z takové nabídky jeden obrázek, ještě společný, bylo na celý týden, ne na půl hodiny.

„Zastavíme se na zpáteční cestě v té cukrárně, jak jsme šli kolem? Můžeme si koupit něco sladkého, abychom si na ten výběr obalili nervy," usmál se Sutan.

„Nevěřím, že to pomůže," dobíral si ho Ted. Jeho manžel miloval sladké. Jedl ho sice hrozně málo, držel si linii, ale když mohl, opravdu si na sladkém pochutnal.

„Uvidíme. Půjdu to zařídit." Sutan políbil manžela na čelo a odebral se k recepci, kde stále čekala majitelka salonu. Ted viděl, jak Sutan něco podepisuje, asi to bylo prohlášení, že katalogy v pořádku vrátí a možná i slib, že se nechají tetovat tady. Když se baron vrátil, vzal všechny ty tlusté knihy do rukou a pak Teda pobídl, že mohou odejít. Tadeáše zajímalo, proč salon nemá nabídku motivů stejně jako jiné podniky v elektronické podobě, tak mu Sutan vysvětlil, že to prý na papíře vypadá víc tak, jak to bude potom vypadat i na kůži. Takhle mu to tedy řekla manažerka, dodal ještě. Naštěstí to neměli k hotelu daleko, i tak se knihy pořádně pronesly.

Zastavili se v oné cukrárně, kde Sutan nakoupil pár typických francouzských zákusků. Byly tak hezké, že je Ted odmítl sníst. Přišlo mu to líto.

Do apartmánu dorazili chvíli před druhou. Sutan položil katalogy na stolek v hlavním pokoji a objednal čaj. Zákusky dal prozatím do ledničky, ještě na ně bylo brzy. Poté si sedli s Tedem vedle sebe na velkou modrou pohovku a společně otevřeli první katalog.

„Tohle je pěkný..." ukázal Sutan jako první na maličký kroucený ornament. Byl na páté stránce, na těch předchozích je nic nezaujalo.