,,Dominiku ne, přestaň kurva!"
Kdy si kurva uvědomíš, že tady jsou lidi kteří tě mají rádi..
,,Buď v klidu, jsem zvyklej, jemně se uchechtne"
Všude je bordel, rozházené oblečení, flašky od alkoholu.
.
,,Potom co řekl, odcházím dolů.
Nemám náladu, řešit jeho blbosti.
Beru bundu, cigarety a jdu ven.
Nehorázně mě to ničí jenže je to jeho věc a jeho život.
Je teprve 7 února a stihli jsme se pohádat 5x.
Šla jsem domů, lehla jsem si do postele a byla na mobilu.
Na snapchatu na mě vyjede vzpomínka, "přesně před 3 lety"
Na fotce jsem já a Dominik, objímáme se.
Byla to chvíle kdy jsme se poprvé viděli, začala jsem se mírně klepat a nemohla jsem dýchat, moc dobře jsem věděla co přijde.
Dokud to ještě šlo tak jsem si vzala do ruky cigaretu a zapálila jí. Během 30 minut jsem jich vykouřila 17.
Zavolala jsem Dominikovi, nemusela jsem nic říkat hned věděl co se děje. Tak jen řekl "za patnáct minut ať jsi v parku"
Opatrně jsem se zvedla, oblékla si mikinu a tepláky. Vzala si klíče a vyšla z domu. Park mám normální chůzí 5 minut od sebe, jenže po atakách se tak rychle pohybovat nedokážu.
Dominik mi šel na proti, viděla jsem ho ve světle pouliční lampy.
Zrychlil krok a došel ke mně.
"V pořádku princezničko?"
„Zhoršuje se to"
Byl ticho a objal mě, oba jsme věděli že to bude jen horší, ale nebyli jsme připravení.
Chytla jsem ho za ruce a začala se usmívat.
"Jdeme k řece?"
Dominik moje změny nálad chápal.
"Jo, jen si dojdu pro pití do krámu, jdeš se mnou?"
Přikývla jsem a šli jsme do Albertu, koupil si monster a mně tigera. Nemusel se mě ptát, takových večerů jsme zažili mnoho.
Šli jsme k sídlišti na hřiště a já si zapálila.
Dominik mě s úsměvem pozoroval a přiblížil se ke mně s cigaretou v puse. Zapálil si o tu mojí.
Seděli jsme na houpačkách, Dominik se zvedl a šel za mně, pomalu houpačku rozhoupával a já se začala usmívat.
„Do píči Dominiku!"
„Drž hubu prosím tě " řekl se smíchem.
Zastavil mě a zas si sedl zpátky, koukal mi na rty.
„Můžu?"
Přikývla jsem, políbil mě.
Nikdy jsme spolu nechodili, ani kamarádi s výhodami.
Ale oba jsme cítili že se máme rádi víc, jenže ne tolik abychom měli vztah.
„Domčo"?
„Copak puso?"
„Mám tě moc ráda"
"Víš, že já tebe. Bude dobře."
„Oba jsme byli šťastní, seděli jsme na kolotoči, omylem mi zmáčknul až moc silně zápěstí a já sykla.
„Děláš si prdel že jo"
Já na něj jen koukala
„Ukaž."
Opatrně jsem si vyhrnula rukáv a jen seděla.
Dominik vzal mojí ruku a koukal na ní.
Vím že v něm vřela krev, byla jsem zklamaná.
Ze sebe.
"Omlouvám se"
„Ach jo, je to těžký, víš že se na to nedokážu dívat."
