Rozesmátá parta kluků sedí v pizzerii nedaleko centra. Akorát se jim nese objednávka. Sotva servírka nanosila pizzy na velký stůl, zavoněly celou místností. Těsto je slabé a křehké, každá pizza naložená něčím jiným. Ta má několik druhů salámu a tamta zas chilli papričky. Čerstvě vytažené z pece, že ještě pálí do dlaní. První se zakousl Josh.
„Jó, to jsem potřeboval," libuje si s mastnou pusou.
Ostatní ještě chvíli vyčkávají, než pizza přeci jen více vychladne. Mezitím si vyměňují veselé historky, řeší projekty do školy nebo se jen ohání svými dnešními výkony, kdo hrál lépe a kdo dal více gólů. V pizzerii se vystřídalo pár hostů, rozvozce si vzal do bedny sloupec krabic a odjel s novou várkou objednávek. Malými okny do staré budovy, ve které se pizzerie nachází, neproniká příliš venkovního světla. A možná právě proto si tato veselá skupina nemohla povšimnout, že je venku poměrně šero vzhledem ke skutečnosti, že se sotva přehouplo poledne. Nestalo se tak díky mrakům nebo snad městskému smogu. Cosi černého začalo ukusovat naše životodárné slunce a ubírat jeho síly, jeho teplo, jeho svit. Spousta lidí se nad tím ani nepozastavila. Ta hrstka, které to přišlo zvláštní, si domyslela, že jim někde ve zprávách ušla zmínka o astronomickém jevu. Život šel dál. Prozatím.
ČTEŠ
Poslední den na Zemi
Short StoryJe 11:00, svět se tváří naprosto normálně, jenom k zářivému slunci se pověsil jakýsi stín. Blíží se zatmění, avšak o tom nemá nikdo z obyvatel Země ani ponětí. A tím spíš nikdo netuší, jakou temnou budoucnost tento den přinese. Koho by napadlo, že u...
