Poslední den na Zemi

14:45

V centru města se tyčí ostrov mrakodrapů, ve kterých sídlí obchodní společnosti a zpravodajské firmy, mají v nich zázemí banky a pojišťovny a v prvních patrech se nachází restaurace, kavárny či obchody. Provoz v ulicích pod nimi je táhlý a neustálý, po chodnících tečou davy lidí. V tomto shonu nemá nikdo čas zvedat hlavu od svých prací na stole, od telefonů a volantů a sledovat oblohu, která je i tak bídně vidět, neboť ji zastiňují vysoké budovy. Kdo by však měl čas zvednout zrak, postřehl by polovinu slunce, kterou ale neokrajují prosklení obři. Polovina slunce zmizela kamsi za tajuplnou černotu. Studentská skupina akorát vystupuje z autobusu pár desítek metrů odsud, u menšího parku.

„Nepřijde vám, že je nějaké ticho?" ptá se Dave.

„Ticho? Tady? Tady je randál 24 hodin denně," vrtí hlavou Josh.

„Tak poslouchej," nenechává se odbýt, „ptáci nejsou slyšet. Dokonce i ty veverky, co si normálně chodí žebrat o oříšky, někam zalezly."

A vskutku. I přes všechen městský ruch kolem je znát, že příroda utichá. Zmatení živočichové se schovávají do svých útočišť a rostliny zavírají své květy.

„Tudy," chopil se vedení Franc a míří do jedné z vysokých budov.

„Jsi si tím jistý?" váhá Jimmy.

„Byl jsem tam na stáži minulý rok, vyznám se tam."

„Co když zrovna tam nic nenajdeme?" namítá Frank.

„Divil by ses, co všechno tam mají."

Sotva zašli dovnitř, Franc uhnul k výtahům. Bez váhání zvolil na tlačítkách číslo 12 a výtah se dal do pohybu. První, druhé, třetí, čtvrté, paté patro. Kabina zastavuje. Franc nabádá společníky, aby se chovali přirozeně a byli v klidu. Přistupují dva zaměstnanci. Ani jeden o skupinu nejeví zájem a všichni stoupají dál. Jedenácté, dvanácté. Cink. Studenti vystupují. Míří do druhých dveří po pravé straně.

„Nikdo tu není, super," ulevilo se Francovi, „támhle si vezměte visačky."

„Cizí?" ptá se rozpačitě Frank.

„Oni to nekontrolují a někdy dokonce rozdávají staré."

Každý si na krk navlékl jednu visačku pro stážistu.

„Teď se musíme rozdělit, abychom nevypadali moc nápadně. Sejdeme se potom na Náměstí Míru. Až budete hotoví, ať už úspěšně nebo neúspěšně, zamiřte rovnou tam, na nikoho nečekejte," rozdává pokyny Franc, „hlavně se tvařte normálně."

Mise začíná. Ve dveřích se téměř srazili s vedoucím oddělení. Všichni zatajili dech, div jim srdce nevyskočila z hrudi.

„No, co se tu poflakujete? Do práce, do práce," popohání je vedoucí štosem papírů.

Kluci se vyhrnuli ze dveří. Josh, Dave a Frank míří doleva, zbylí doprava. Franc se jediný v budově dobře orientuje, proto nemá sebemenší problém zapadnout do prostředí. První slibné dveře se vydává prozkoumat Jimmy. Místnost je k jeho úlevě prázdná. První, co mu padne do oka, je štos papírů na stole. Hned nimi začne listovat.

Na druhé straně patra se před malou chvílí skupinka rozdělila. Frank se potí stresem a napětím. Neustále se rozhlíží, jestli neuvidí někoho ze svých přátel. Je tu sám. Roztřeseně chytá kliku prvních dveří, na které narazí. Má ji však tak zpocenou, že mu vyklouzne a vydá hlasitý zvuk při prudkém vracení se do vodorovné polohy. V jeho těle by se krve nedořezal. Rozhlédl se opět kolem. Očividně nevzbudil žádný rozruch. Vchází tedy dovnitř. Místnost je vyplněná spoustou skříněk a šuplíků. Pouští se do prozkoumání první skříně. Otvírá jedna dvířka za druhými, ale nachází jen předměty. Pravděpodobně náhradní elektronika. Přesouvá se tedy dál. V prvním šuplíku už nachází papíry. K jeho smůle však obsahují jen účetnictví. Je to možné? Copak není schopný najít nějaký související materiál? Tak tedy druhý šuplík. Staré záznamy. Projíždí jeden šuplík za druhým, avšak ani v jednom nenachází nic užitečného. Rozhodl se tedy odejít. Otočil se k odchodu. Prásk! Leknutím téměř vyskočil. Při otáčení shodil stolní lampu. Roztřeseně ji zvedá a vrací na původní místo. Skoro ji shodil znovu. Kdepak, takovéto akce nejsou nic pro něj. Měl odejít stejně jako Colin. Jenže teď už není cesty zpět. Akorát, když se chystal vzít za kliku a odejít, se dveře otevřeli dokořán. Frank ztuhl jako kámen. Ve tváři zbledl, až se mu z ní všechna barva vytratila. Udělalo se mu zle od žaludku.