𝘽𝙏𝙎 .•♫•♬•𝙜𝙖𝙮•♬•♫•. 𝙤𝙣𝙚𝙨𝙝𝙤𝙩𝙨

Why?- Sope/Yoonseok

Yoongi

,, Šel jsem na hřbitov, tak jako každý den. Nebylo tam moc lidí, protože byl normální pracovní den a ještě k tomu pět hodin ráno, abych stihl dojít do školy. Šel jsem k hrobu mého; teď už bývalého přítele- Jimina. Když jsem tam ale došel, hned vedle jsi byl ty.

Tekli ti slzy, ale i přes to jsi se usmíval.

Byl jsi krásný.

Díval jsem se na tebe dlouho, tak dlouho dokud jsem si neuvědomil že se na mě díváš taky. Odtrhl jsem od tebe pohled a věnoval ho náhrobku pod kterým spí Jimin. Růži co jsem držel v ruce jsem položil na náhrobek a zapálil jsem všechny svíčky. Ten den byly jeho narozeniny. 

Rozbrečel jsem se nad vzpomínkou nad tím jak jsme slavili jeho poslední narozeniny. Klekl jsem si na zem a nechal slzám volný průchod. 

Klekl sis vedle mě a chytil mě za rameno.

, Ať je to kdokoliv, určitě by nechtěl aby ses takhle trápil.' Řekl jsi.

, Záleží na tom?' zeptal jsem se a dál brečel.

, Samozřejmě že záleží.' Řekl jsi po chvíli co jsi asi přemýšlel co říct.

, Kdo to vlastně je?' Zeptal jsi se.

,Můj přítel... Bývalí. Park Jimin. S-srazilo ho auto.' Rozbrečel jsem se znovu.

, To je mi moc líto. Jak je to dlouho?' Ptal ses dál.

, Čtyři měsíce, dva týdny a pět dní.' odpověděl jsem ti.

, Já tady mám maminku. Zemřela na rakovinu. Je to přesně týden. Jmenovala se Jung Jisoo.' V tu chvíli jsem zpozorněl.

, Říkal jsi Jung?' Zeptal jsem se a ty ses na mě překvapeně podíval.

, Jo. Ty jsi ji znal?'

, No ne osobně, byla to kamarádka mojí matky... Takže ty jsi ten psycholog, kterého jsem asi tisíckrát odmítl?' Zeptal jsem se tě s opravdu maličkým úsměvem.

, Ne to určitě ne, nejsem psycholog, ale mám bratra- Namjoona. To musel být on. I když myslím že se dá pomoct lidem i lépe než to dělá on. Nutí lidi zapomenout na to co se stalo. Já si myslím že by ses s tím měl spíš smířit, protože je to část tvé minulosti. A v tvém případě... Proč bys měl na Jimina zapomínat? Měl jsi ho rád- pořád máš, jen se musíš přenést přes to že už tu není a žít dál. I s tou šílenou bolestí v srdci, protože určitě najdeš někoho, kdo tě udělá znovu tak šťastným jako on. I když ta díra v srdci tam zůstane on/ona bude s tebou a bude tě dělat šťastným.' Dokončil jsi svůj proslov a podíval ses mi do očí.

, V tom je to. Nevím jestli se dokážu smířit s jeho smrtí. Znamenal pro mě mě všechno.' Řekl jsem a svůj pohled jsem sklopil k mému mobilu na kterém jsem měl nastavenou tapetu jak mu dávám pusu na tvář.

, Měl tě moc rád.' Řekl jsi a já tě nechápal.

, Jde to vidět z té fotky... ' Dořekl jsi.

. Hmm, teď už je to jedno.' Řekl jsem.

, Není.'

, Je, vždyť je mrtví.' Zakřičel jsem po tobě, ale ty jsi mě objal. 

I když jsi neměl ani tušení kdo jsem si mě objal a já ti máčel tričko slzami.

, Proč musí ti nejlepší lidi odejít nejdřív?' Ptal jsem se tě tehdy, ptám se tě teď Hobi. Proč jsi odešel tak rychle? 

, Víš... Asi to tak mělo být. Třeba kdyby neodešel, nepotkal bys někoho pro tebe důležitého..' Tehdy jsem brečel že on byl pro mě důležitý a že bych ho nikdy nevyměnil za nikoho. Ale teď už to chápu zlatíčko, kdyby Jiminie neodešel, nepotkal bych tebe. Znamená to že ty jsi odešel taky z nějakého důvodu? Nebo mě prostě svět nemá rád? Hoseokie... Bojím se znovu zamilovat, bojím se že o něj zase přijdu jako o vás dva.