𝘽𝙏𝙎 .•♫•♬•𝙜𝙖𝙮•♬•♫•. 𝙤𝙣𝙚𝙨𝙝𝙤𝙩𝙨

Always and forever- Yoonmin 1/2

,,Jiminie, dneska to musíme odložit, něco mi do toho vlezlo." ozval se můj přítel z telefonu. 

Už po třetí odložil naše rande. 

Poprvé jsem si řekl, že je to v pořádku a může se to stát každému, ale teď už jsem pochyboval. 

Celkově se moc nevídáme, a když už, tak mě ani nepolíbí. Prostě nic. 

Strašně se toho bojím. Bojím se toho, že ho ztratím. Tolik pro mě znamená, tak moc ho miluju. Proč mi tohhle děláš Yoongi?

Hovor jsem bez odpovědi vypnul a rozvalil se na posteli. Moc se mi chtělo brečet, ale nešlo to. Pláč by mi určitě aspoň na chvíli ulevil, ale nešlo to. 

Nevěděl jsem co mám dělat. Bolelo mě srdce jen z pomyšlení na něj.

Po nějaké době jsem to vzdal a vydal se k němu do bytu. Věděl jsem, že to není dobrý nápad, ale musel jsem. Nevím co přesně mě k tomuto zoufalému kroku dohnalo, ale vím, že už tu nejistotu dál neunesu. 

Roztřesenýma rukama jsem zmáčkl zvonek.

Ozvalo se nějaké zanadávání, ale pak se dveře přede mnou otevřely a to co jsem viděl by mě mělo asi rozbrečet, ale ne. Jako kdybych ztratil všechny emoce. Všechno bylo pryč a můj nejistý obličej nahradil apatický. 

Stál tam Yoongi s tričkem naruby, rozepnutým poklopcem a rozcuchanými vlasy. Taky nesmíme vynechat dva cucáky na jeho krku. Poznámka: já je nedělal. 

,,Jestli jsi se mnou už být nechtěl měl jsi mi to říct. Bylo by to pro mě lepší, teď se cítím jako největší hlupák, protože jsem si tak dlouho myslel, že mě vážně miluješ." řekl jsem a můj apatický výraz nezmizel, naopak ještě nabral na intenzitě. 

,,Ale Jimine, to přece-" začal se z toho vymlouvat, ale já ho zastavil.

,,Ne Yoongi. Jdi se věnovat Kookiemu a na mě zapomeň." řekl jsem, když jsem si všiml, že se za ním objevil polonahý Jungkook- můj mladší bráška. 

Vypadal, že se namístě rozbrečí hned co mě viděl, a taky se tak po chvíli stalo.

,,Kookie pojď sem." řekl jsem a potom co váhavě přišel jsem ho objal. ,,Na tebe se nezlobím. Buď s ním šťastný." řekl jsem a dál hrál silného. Bylo čím dál těžší udržet si svou apatickou masku.

,,H-hyung." vzlyknul. ,,Neomlouvej se Kookie. Uvidíme se jindy jo?" řekl jsem a s posledním kouknutím na Yoongiho jsem odešel z bytu. 

Pomalím krokem jsem odcházel, a když jsem přišel dost daleko na to aby mě nikdo z nich dvou nemohl ani vidět ani slyšet, naplno jsem se rozbrečel. A ani nesledoval cestu přede mnou. 

Vidět tam Jungkooka pro mě bylo víc bolestivé než jsem si připouštěl, ale na něj jsem se zlobit nemohl. Poslouchal jsem hodiny o jeho tajné  lásce. Viděl jsem ho brečet kvůli tomu, že je to přítel někoho hodně důležitého pro něj. Věděl jsem, že jeho chyba to není. Je to chyba moje a Yoongiho. 

Byl jsem tak zabraný do svých myšlenek, že jsem si ani nevšiml auta co se rychle řítilo ke mě a kdyby nebylo jednoho kluka asi bych umřel. 

Jenže ten člověk nevěděl jak moc by mi smrt ulehčila život. 

Asi si myslíte, že jsme se skamarádili a nakonec spolu byli šťastní, ale tak to nebylo. Prostě jsem šel dál a ani nepoděkoval. 

Teď čekáte, že řeknu, že jsem se z toho časem dostal a jsem šťastný, ale ani to se nestalo. Už několik let se přes to nedokážu přenést. Nikoho k sobě nechci. Jediné co chci je být nadosmrti sám s hudbou a tancem. Nic jiného ve mně nedokázalo vyvolat emoce. 

Pár lidí se snažilo ke mě dostat, ale bez úspěchu. 

Není to sebelítost, jen to pro mě byla až moc velká rána, kterou v nejbližší době nikdo nespraví. 

Jediné co mi bylo líto bylo to, že se Jungkook a Yoongim kvůli mému stavu přestal vídat a sám teď nedokáže najít cestu. Bylo mu z toho co udělal až tak špatně, že to neunesl, ale on najde cestu ven. Vím, že ano. 

Podle toho co říkal když jsem s ním naposledy mluvil se z Yoongiho stal děvkař. Spí s každým koho uvidí. Doufám, že se z toho dostane. Musí. Jinak bych nikdy neměl klid. 

Pořád nad ním přemýšlím a myslím, že to tak i zůstane. 

Stále ho miluju. I když je mé srdce rozlámané na kusy, pořád dokáže tu lásku k Yoongimu udržet. 

Chci ho zpátky. To je myšlenka, která se mi ukáže každé ráno když vstávám, a taky každý večer když jdu spát.

Yoongi vrť se mi prosím.

___

Jestli je to chaotické, tak se moc omlouvám, ale potřebovala jsem se vypsat.

Chtěli by jste ještě pokračování tohoto?