Strážci ohně

12 Kapitola

,,No tak Kate, nenuť mě, abych tě probral násilím." Řekl mi dost vyčítavě Will, který se mě už tak dobrých patnáct minut, snažil dostat z postele. Byla jsem strašně zesláblá z mého prvního kouzlení a vůbec jsem si nedokázala představit, že bych šla ještě cvičit. Bratr se ale tak rychle nedal odbýt a strhl ze mně deku. Naštvaně jsem zamručela do polštáře a odmítala se dál jakkoliv pohnout.
,,Dělej hodina ti začíná za deset minut."

Prudce jsem otevřela oči a vylétla z postele. Kdyby bylo na mně, tak bych nejraději ještě zůstala ve vyhřátých peřinách, ale strach z dalšího trapného pozdního příchodu, mně donutil k pohybu. Běžela jsem do koupelny, kde jsem se trochu upravila a provedla ranní hygienu. Svázala jsem si vlasy do copu a hodila na sebe černé legíny s šedým tílkem.

Bratr se opíral o futra a celou dobu se mi smál, praštila jsem ho lehce do ramene, aby toho nechal.
,,Tak dělej, nebo tam nepřijdeme v čas.", řekla jsem trochu podrážděně.
,,Tohle nechápu, já se tě tady takovou dobu snažím vzbudit a teď budeš popohánět ty mně?"Podíval se na mě podezřívavě. Čapla jsem ho za ruku a vtáhla ho na chodbu. Bloudili jsme chodbami a já ani moc nevnímala, kam jdu, byla jsem strašně nervózní.

Došli jsme do veliké tělocvičny, kde už se všichni připravovali, cítila jsem se strašně nesvá.
,,Tak hodně štěstí sestřičko." Popřál mi bratr s úšklebkem. Nestihla jsem mu ani odpovědět, protože za mnou přišla Emily a odvedla mě pryč.

Ocitli jsme se v rohu místnosti a začala si povídat, pak se k nám začali připojovat ostatní čarodějové, nikoho z nich jsem samozřejmě neznala a tak mě chtěla Emily začít představovat, ale zabránil ji v tom chraplavý hlas muže, který se postavil doprostřed tělocvičny. Když jsem se na něj zaměřila, naskočila mi husí kůže. Nebylo pochyb, byl to ten muž, který ve mně vzbuzoval pocit nejistoty, možná to bylo i tou jizvou, která mu hyzdila tak krásnou tvář.

,,Tak abych to dlouho nezdržoval, jako každé ráno se rozdělte do dvou skupin. První skupina, která bude zahrnovat obecné čaroděje, se postaví na levou stranu tělocvičny a ten zbytek půjde napravo. Jinak upozorňuji, máme tu nováčky, tak je budeme šetřit." Jak to dořekl, podíval se mým směrem a nuceně se usmál. V tělocvičně začala mela, jak se každý chtěl dostat na své přiřazené místo. Emily mi pevně stiskla ruku a odvedla na pravou stranu tělocvičny, jak nám bylo určeno. Nic jsem nenamítala a rychlou chůzí jí následovala. Stoupli jsme si do rohu a vyčkávali, co se bude dít.

Každé polovině byli přiděleni dva učitele s mým štěstím jeden z nich, byl ten muž s jizvou. Po jeho boku stála mladá žena. ,,Vyberte si partnera a zbraň a pusťte se do práce." Doufám, že jsem jen špatně slyšela, že použil slovo zbraň. Vyděšeně jsem se podívala na Emily, na které bylo vidět, že se velmi baví. Lhala bych, kdybych řekla, že mě ta dívka svým způsobem neděsila.

,,Slečno Emily snad se nebudete zlobit, když si slečnu Katharinu vezmu na starost já, že ne?" Z jeho hlasu přímo srčela hořkost a opovržení. Emily nebezpečně zajiskřilo v očích.
,,Ale jistě že nevadilo, Logane." Prskla na něj. On se k ní naklonil a skoro neslyšně jí pošeptal, aby si dávala pozor na jazyk.

Pak odešel ke stěně, na které byli vyvěšené zbraně. Emily mě rychle chytla za paži a přitáhla si mě blíže k sobě.
,, Dávej si na něj pozor, je jeden z nejlepších bojovníku, není náhoda, že si tě vybral, nikdy si nováčka nevzal pod svá křídla, je to divné, buď opatrná." S těmihle slovy odešla pryč. Ta holka ví, jak má člověka uklidnit. I přes její varování jsem si byla jistá, že tak či tak, to musím nějakým způsobem zvládnout.

Nejistě jsem došla ke stěně. Tolik zbraní jsem snad za celý život neviděla. Nemohla jsem si za žádnou cenu vybrat, určitě už jsem tady stála nejméně deset minut.