Vražda na Vánočním Večírku

16.

Ten večer se mu už nechtělo nic dělat a tak si jen zopakoval něco málo na zítřejší písemku a šel spát. Tu noc moc nenaspal, snad proto, že přemýšlel nad Fanfikcí o Evče a Anežce. Nakonec si však řekl, že 'Tanec pod stromy' zní dobře, a že koho to zajímá, když to stejně beztak skončí jako Pitíčko.
Co by to bylo za ráno, kdyby Anežka klasicky nečekala na (ne)projíždějící auta a Artur jí na to něco (ne)hezkého řekl.
,,Co si o tom myslíš?" Optal se jí když zrovna ukazoval návrh na onen příběh.
,,Tohle smažeš. Nebo tě smaže Evička."
,,Ughh. Dobře, no." Ještě, že už si udělal zálohu. Však to se někdy dopíše... Moc dobře věděl, že by to dopadlo špatně, možná ještě hůř, než jak se dříve domníval s Kešem, že končí Fáňův zadek po zásahu Martina. Nejednou mu již ukápla slza nad vzpomínkou, kdy nahrál Kešovi na smeč proti Martinovi. Když totiž Martin řekl něco jako 'Mě nechceš mít za nepřítele', tak na to v zápětí Artur 'Mít tebe za nepřítele je jako mít za nepřítele komára'. K tomu hned Kešu dosadil 'Však Martin tě taky může opíchat'. To byly časy. Arturovi to snad chybělo ještě víc, než dívkám z přední lavice cudnost.
,,Kam se díváš?"
,,Přemýšlím."
,,To jsem nevěděla, že dokážeš."
,,Koká."
,,No takže můj zdroj informací už má docela dost věcí, tudíž očekávám tě po škole v parku."
,,Stihla ses vůbec učit na tu fyziku?"
,,Můj život je příliš krátký na učení se fyziky."
,,Takže?"
,,Jistěže ne. Radši jsem pekla orgasmus na plechu. Je to zábavnější a chutnější."
,,To je ta dokonalá buchta s tím ananasem?"
,,Ano!"
,,Nemáš u sebe ještě kousek?"
,,Mám. Chceš kousek matroše?"
,,Ano, prosím!"
Artur si pochutnával na té dokonalosti, co měl právě v puse. Nemohl uvěřit, že by něco tak dobrého mohlo existovat s ananasem uvnitř. Zrovna prožíval orgasmus na chuťových buňkách.
A tak pokračovala diskuze, která se toho dne zase nějakým záhadným způsobem přetočila na téma dívek z přední řady. Byla to jedna z mála věcí co uměla. Mimo to taky uměla péct, prokrastinovat a číst gay příběhy. Dnes tím spojovníkem byl název té buchty.
Bolel ho žaludek jako by předtím snědl celou porci toho, co nazývají ve školní kantýně jídlem. To ale před písemkou z fyziky snad každého. Krom pionýrky, ta uměla snad učivo do půlky dalšího ročníku. Měl zpocené ruce a trochu se mu třásly. Artur nesnášel testy z fyziky, hlavně když rozhodují mezi známkami na vízu.
V hlavě měl snad ještě prázdněji, než je prázdno v peněženkách rodičů dívek z předních řad po jejich zásahu a opakoval si snad úplně celé pololetí. Znal Dášu. A tak si ještě pro jistotu vytáhl sešit z minulého ročníku. A to se při tom psalo na nové téma. Doufal, že to nebude tak, jak to bývá velmi často, a tedy tak, že se písemka domluví na Archimedův zákon a název je hydromechanika. Arturovi chyběla Štéfa. Teda ne až tak moc ona (i když se už s tím naučil žít), jako její zápisky. Kešu hdá psal test za pomoci wikipedie a dostal za tři a Štéfa za jedna. Na to konto se vžilo přísloví 'To, že něco není na wikipedii, neznamená, že to nemá Štéfa v sešitě.'
Když zasedl do lavice, už nebyl nervózní. Byl smířený se svým osudem. Jakmile mu ten papír přišel pod ruku, zamyslel se nad tím, že to snad odevzdá jako tichý protest a odejde si pro svou dnešní porci grcu. Klasicky byl test zadaný na papírek menší, než bylo Anežčino vybavení, ale na popsání měl dva A4 papíry. Test měl dohromady tři otázky, ale každá měla alespoň deset otázek, které na sebe téměř vždy navazovaly. A tak Artur udělal první úlohu a k tomu pár podotázek a tak i druhou a třetí. Měl za sebou polovinu času a už měl hotovo a byl smířený se čtyřkou a tedy s dvojkou na vysvědčení. Jako klasicky.
S Kešem měli domluvu, že o testech z fyziky se nemluví. A bavili se tedy o všem možném, jen ne o tom. Ten test z fyziky totiž nepřál nikomu. Snad jen vrahovi Štéfy.
,,Proč jsme se sešli v parku, kde jsi tančila s Princeznou?"
,,Protože nemám tvůj prostřednický budget do kavárny a naši mi dali jen na orgasmus na plechu."
,,Máš ještě?" Optal se Artur. Pokusil se udělat štěněcí oči, ale vypadal jako postižená kachna a Anežka se nemohla přestat smát.
,,Sorry, to bylo pro Káťu."
,,Ughh."
,,Dobře, takže něco od zdroje; Štéfina sestřenice byla vždy příliš tichá a Matějův bratr byl takový ideální extrovert. Jenže ona jednoho dne z ničeho nic odešla, nejspíš byla provdána do jiného gangu. Ovšem Matějův bratr stále, narozdíl od tety Pionýrky žije a má teď přítelkyni, se kterou už je spokojený. Oni dva si předtím moc nerozuměli. Ona byla nemastná, neslaná a často mívala depky. A jeho to přestávalo bavit."
,,Takže si myslíš, že ji Matěj nezabil?"
,,Neměl proč. Od mého zdroje, který je jezdící drbárna na kole jsem zjistila, že se párkrát viděli jenom u rodinného oběda."
,,Takže to podle tebe neudělal Matěj?"
,,Podle mě ne. Vsadím Tomášův život, že to udělal Tonda."
,,Dobře, jak myslíš."
,,Takže tak, no."
,,Každopádně já musím do hudebky, tak papa.''
,,Papa. Uvidíme se na gay kafíčku příští týden?"
,,Dobře. Pa."
,,Pa."
Arturova hodina klavíru byla záživná, pro radost se mu hrálo a bavilo ho to. Do konce pololetí zbývaly tři týdny. Ty nejhorší týdny v roce. Chtěl se nafingovat sebevraždu a objevit se někdy v půli dubna.
Ale měl ještě hodně povinností. Například vyřešit Štéfinu vraždu.