1 - Projekt Dinopark

401 21 7
                                    

,,Tsukki! Do Dinoparku? Vážně? "
,,Ano Yamaguchi, mamka řekla, ať tě pozvu"
,,Tak to je super Tsukki!" Odpověděl s úsměvem Yamaguchi a vyběhl z volejbalové šatny co nejrychleji domů aby to mohl oznámit rodičům. Jeho pihaté tváře ošlehával vítr a jeho nohy o to víc přidaly. Přeskočil práh dveří a spustil na mamku informace o sobotním- zítřejším výletu s Tsukkim. Jeho nadšení bylo tak viditelné, že i jeho maminka se na chvilku udivila, kam zmizel její malý tichý Yamíček.
,,Tak že můžu mami?"
,,Už si přeci skoro dospělý, samozřejmě že můžeš. Jen buď opatrný a vem si šálu zítra!"
Yamaguchi zakýval souhlasně hlavou.
Poslední dny bylo počasí jako na horské dráze, jeden den bylo sluníčkových dvacet stupňů a další den jsem se pomalu měnil v rampouch. Šel jsem do pokoje a nachystal si už batoh na zítra.
Venku svítil měsíc a pohrával si se stínem všech mých figurek v poličkách. Světlo měsíce ozářilo můj dres na zdi s číslem 12. Byl jsem hrdý, že ten dres nosím, zároveň jsem ale záviděl Tsukkimu, jak důležitou roli na rozdíl ode mě v týmu má.
Šálu mám, pití taky, peněženku taky, mobil také, Šály radši vezmu dvě! Co kdyby Tsukkimu byla taky zima! Plynulým krokem jsem odešel do koupelny, kde jsem jako každý večer zíral na ty malé flíčky na tvářích, za které jsem dostával bídu. Vzpomněl jsem si na Hinatu jak mi řekl, že on je zase zrzavý a že pihy a zrzavý vlasy jsou ta nejsilnější kombinace. Usmíval jsem se sám na sebe do zrcadla, pak se šel umýt, vyčistil jsem si zuby a snažil se usnout co nejrychleji abych se co nejdříve mohl probudit!
________________________________

,,On je jak malé dítě" Zašeptal jsem při pohledu na utíkajícího Yamaguchiho, který vyběhl hned, jak jsem mu oznámil, že ho moje matka pozvala do Dinoparku.
,,Zato ty jseš jak nějakej stařík" Utrousil Kageyama a začal se smát, k němu se přidal i Tanaka
,,No ne, král hřiště snad něco řekl?" Rýpl jsem si a pár vteřin nato jsem dostal ránu mezi žebra stejně jako Kageyama.
,,Sdílejte spolu radost a lásku , ne nenávist a -"
,,DEMENCI" Vykřikl Tanaka a přerušil tím Sugu.
,,Jediný, kdo tu zatím šíří demenci jsi ty, milý zlatý" Řekl Suga se sluníčkovým úsměvem a poplácal Tanaku párkrát 'výchově' po hlavě

*Někdy si až moc hraje na rodiče* Pomyslel jsem si.

Při cestě domů se ochladilo a mé brýle se začaly mlžit. Poloslepý jsem došel domů, pozdravil bratra a mamku co byli v kuchyni a ujistil je, že jsem o tom Dinoparku Yamaguchimu opravdu řekl a že pojede s námi. Po večeři jsem šel do koupelny, kde jsem si začal sundávat tejp z prstů, který mi je držel pohromadě.
Tejp mi půjčil Yamaguchi byl takový až sluníčkově žlutý, jakoby nestačil že ten kluk je sám o sobě, jak to slunce. Rozdělil jsem prostředníček od prsteníku a párkrát s prsty zahýbal. Prsteníček byl v pohodě ale s prostředníčkem se mi strašně špatně pohybovalo.
Asi je budu muset zase slepit, pomyslel jsem si, když jsem si přehazoval ručník přes topení a šel se osprchovat.

Usušil jsem si vlasy, nasadil si brýle a šel si zjistit pár detailů o našem zítřejším výletu.
*To není možné!* Vykřikl můj vnitřní hlas, oni tam mají i pterodaktyly, široce jsem se usmál, zavřel notebook, pustil rádio s cédéčkem mých oblíbených skladeb a pomalu usínal.





Oya Oya Oya ! Doufám, že někomu z fanoušků haikyuu a hlavně Tsukkiho Yamse udělá tento vznikající příběh radost! <3 Budu ráda za jakoukoliv odezvu a budu se pokoušet kapitoly vydávat pravidelně a nejlíp né jednu za čtrnáct dní <3 Kaley

Be my yellow  [tsukkiyama]Kde žijí příběhy. Začni objevovat