Misbehave ✓ || Changki

Misbehave - část 4

Changkyun

Chci panicky vskočit auta dřív, než otevřu dveře, ale se zapnutým pásem a aniž bych si otevřel dveře, to prostě nejde a je jedno, jak dlouho to zkouším. Vystoupím druhým pokusem z auta a panicky přiběhnu k osobě, která se krčí před mým autem.

„Ježiši, jste v poř- Kihyun?" vyhrknu, otevře oči a já se zadívám do jeho rozkošné tvářičky- ne, Changkyun, tohle ne!

„O-Omlouvám se, že jsem se nerozhlédl." Špitne provinile a zvedne ke mně oči.

„Musíš být opatrný, málem jsem tě srazil." oddechnu si, když se nic nestalo.

„Budu dávat pozor." hned přikývne. Rozloučím se s ním a ještě ho pokárám, aby po cestě do školy dával pozor. Přikývne a cestou na druhou stranu silnice se na mě otočí a rozkošně zakopne o obrubník, až se musím jemně zasmát nad tím, jak je roztomilý...sakra, Changkyun!

„Je to jako seznámení z nějakého románu." ozve se švitořivý hlas, zatímco pozpěvuje nějaké romantické básničky.

„Ahoj, Minhyuk," povzdechnu si a zvednu k němu hlavu, abych se na něj zadíval, jak skoro leží na kapotě mého auta a dlaněmi si podpírá hlavu s úsměvem, u kterého už vím, že mi hodlá do hlavy natlouct nespočet svých myšlenek. „fajn, nasedni." zaúpím, když je Minhyuk neoblomný a s hopsáním si sedne ke mně do auta, zatímco se rozjedu těch pár ulic do školy.

„Takže...ty a Kihyun, jo." zasměje se, protočím oči.

„Já a Kihyun: není žádné já a Kihyun, Minhyuk." zadívám se do zpětného zrcátka, když parkuji.

„Ale je, viděl jsem, jak se na něj díváš, Changkyun, a to neskryješ, známe se už dost dlouho na to, abych viděl ten tvůj zasněný pohled, když se na něj podíváš." povzdechnu si a vypnu motor, když zaparkuji.

„No, tak bys měl jít asi k očaři." zakroutím hlavou a rozejdu se do školy, zatímco Minhyuk za mnou přiběhne. Oba zaúpíme, když u zástupkyně oba vyfasujeme rozvrh suplů a promneme si spánky.

„Já si myslím, že to moc hrotíš, tak se s ním vyspi a tečka." pokrčí Minhyuk rameny jakmile projdeme dveřmi. Vytřeštím oči, zadusím se vzduchem a chytím se za srdce.

„Cože prosím? No ty ses zbláznil, Minhyuk, zaprvé mám snoubence, za druhé já jsem učitel a on student a za třetí-"

„A za třetí já neřekl, ať se vyspíš s Kihyunem," zasměje se. Zrudnu, nevím, jestli vzteky nebo studem. „ a co je na tom, není mu pět, spousta v jeho ročníku bude plnoletá, jemu je buď 17 anebo mu bude 18, letos odmaturuje, takže to není, jakoby jsi byl pedofil, ježiši," protočí oči jako bych já dělal scény jen tak. „navíc stejně ti to se Minseokem neklape." pokrčí rameny.

„Nepodvedu ho jen proto,  že nám to neklape," povzdechnu si. „raději neřeš můj život a dej si dohromady svůj." zasměju se. Nafoukne tváře a prskne na mě, že na mě teda kašle....dávám tomu dvě hodiny.

Dojdu do třídy a postavím se před tabuli po rychlém pozdravení se s třídou a tichým zaúpěním na plnou katedrou. 

„Dnes si dáme testík, je to jen malý test, nic složitého, jak víte, já neberu matiku, jako předmět, kde musíte vědět přesnou definici, v mých testech chci po vás, aby jste přemýšleli logicky. Tudíž, když si nebudete s něčím v testu vědět, stačí se přihlásit, já k vám dojdu a pokusím se vám napovědět tak, abyste vy sami logicky došli k výsledku, ale vím, že to zvládnete." usměju se a podám službě testy, aby je roznesla po třídě a zatím si zapíšu do třídnice prezenčku.