Misbehave ✓ || Changki

Misbehave - část 5

Kihyun

S bušícím srdcem dám tašky s nákupem na linku a zahihňám se. Je tak rozkošný. Hádám, že mu vůbec nedošlo, že to byl pokus o flirt, ale dle jeho reakce...nevypadal, že by mu to vadilo...jen rozkošně nevěděl, jak zareagovat.

„Děláš si srandu?" vyprskne mi Mark do telefonu, když mu volám videohovorem. „Fakt jsi s ním takhle flirtoval?" zasměje se, když přikývnu. „Já se Yugyeoma odhodlávám nenápadně oslovit celou střední a ty jsi tu pár dní a už ho uháníš." Zasměje se.

„Přece nebudu čekat a jen ho pozorovat zpovzdálí," zasměju se. „nejsem srab." Vypláznu na něj jazyk a oba se smějeme, když mi dotčeně vykládá, že tohle si nejlepší kamarádi neříkají. Voláme si asi hodinu, nevím, jak je to možné, že se známe tolik let a pořád si máme co říct, témata mezi námi skákají sami, častokrát mluvíme o tom samém pořád a pořád dokola a ještě nás to neomrzelo. Nejspíš proto je to pouto mezi námi tolik výjimečné, i když jsou někdy chvíle, kdy nemluvíme, tak je to pořád příjemné, není to tak, že bychom neměli o čem mluvit, spíš jsme oba mluvením vyčerpaní, ale jsme rádi, že jsme si navzájem nablízku.

„Musím končit, zítra jdu na pár hodin vypomáhat do té kavárny, tak ať jsem ready." Mrknu na něj, když videohovorem zabijeme hodně času, dokonce mezitím stihnu i uvařit a nachystat si svačinu.

Ráno se připravím, nasnídám, a když je devět, tak vyrazím do kavárny Chappy. Ani se nestačím zorientovat a Taemin mě hned nadšeně vítá s tím, že se hrozně těšil. Seznámíme se a musím říct, že si i padneme do noty. Minho mi dá na podpis dohodu, a zatímco se zabývá svými věcmi, tak mi Taemin vysvětluje nějaké základy, jak se připravuje káva, zákusky, co se na zákusky dá přidat a podobně a ukáže mi pokladnu, která je vtipně jednoduchá, což je dobře, alespoň nemusí člověk při markování tolik přemýšlet.

„Až sem přijdeš v pondělí odpoledne, tak tu bude Minseok, protože mu začíná dlouhý týden, ale nemusíš mít strach, je moc fajn." Uculí se Taemin a já přikývnu. Pomůžu mu uskladnit kelímky na kávu s sebou, co nám doveze velká dodávka. Dopoledne i oběd utečou hrozně rychle, je tu opravdu nátřesk, takže si myslím, že jsme oba rádi, že jsme tu dva.

„V jednom to musí být fakt záhul." Shrábnu si vlasy dozadu, když jsme z toho frmolu oba uřícení.

„Není to tak hrozné, když si zvykneš," zasměje se Taemin. „horší je, že v jednom si nemůžeš dát v klidu pauzu, kolikrát mi dovezou ve 12 oběd, a já ho otevřu v jednu a po kouskách ho mezi návalem jím až do večera, takže je to docela na houby." Zakývá hlavou a já na souhlas přikývnu. Myslím, že tuhle brigádu jsem si vybral velmi dobře. Sice je to teprve prvních pár hodin, ale i tak jsem spokojený a jsem rád. Myslím, že mnohem lepší užití neděle, než kdybych se flákal doma a kňučel nad svým nadlidsky úžasným učitelem Lim. Stejně musím vymyslet, jak pak získat jeho soukromé číslo.

Dojdu domů až později odpoledne, ne, že by tam bylo tolik lidí, ale nějak jsme se s Taeminem úplně zakecali a čas ubíhal rychle. Je vážně fajn. Hlavně se mi líbí, že je něco jako já a Mark...vypadá jako nevinné sluníčko a čistá duše, ale zkuste říct něco, co se mu nelíbí...nebo stačí, aby jste se dlouho dívali na Minha, což není jen majitel kavárny a šéf, ale taky jeho přítel. Což mi více méně došlo hned první den, co jsem si tady tu brigádu zařizoval.

Nachystám si svačinu do školy, přibalím dvě čokoládové tyčinky, jednu pro Marka, abych se s ním nemusel dělit se svojí jako posledně. Dojdu se vysprchovat, dneska nemám moc náladu na vanu. Jakmile na mě začnou dopadat teplé kapky vody, tak si skousnu ret. Už zítra ho uvidím. Bál jsem se, že ho neuvidím celý víkend, ale...díky bohu, že jsem v sobotu potřeboval do obchodu. Díky tomu vím, kam chodí nakupovat, což...znamená, že do toho obchodu budu chodit nakupovat velmi často. Možná tam občas budu déle a budu čekat, jestli se tam náhodou neobjeví. Až tak špatně na tom jsem. Možná si teď trošku nadávám, jak jsem byl bláhový a myslel jsem si, že není možné, aby se někdo zamiloval na první pohled. Že je to jen hloupost z televize, že vás nikdo nemůže začít přitahovat jen tak z ničeho nic. A najednou jsem v tom, naprosto mě to pohltilo a stačil jediný pohled a já už nejsem schopný dostat ho z hlavy. A ani nechci.