A mezitím? [HP ONESHOTS]

1. Občas až blázen snad/Drarry, Romione, (Harmione)

„Miluješ ho?" Špitla Hermiona tiše, přesto vesele.

„Milovat? Hermiono...kdybys to nebyla právě ty, řekl bych, že nevíš, jaké je to, do někoho se zamilovat. Doopravdy zamilovat..." Harry se smutně usmál, před očima si stále přehrávaje incident z rána. Plivl mu do obličeje...

Hermionina tvář posmutněla.

„Není to-" Harry chtěl něco dodat, avšak Hermiona ho přerušila.

„na týden, ani na měsíc, ani na rok." doplnila.

„Je to bláznovství, šílenost!" Harry udělal krok vpřed.

„Propast, do které se den co den propadáš hlouběji a hlouběji!" Hermiona se k k Harrymu též přiblížila.

„A odevzdané čekání na dno,"

„které nikdy neexistovalo."

Oba měli v očích slzy a na tváři úsměv.

„Řekl mi, že jsem špinavá mudlovská šmejdka, Harry," vzlykla dívka.

„Byl opilý," oponoval chlapec.

„Byli jsme na Astronomické věži. Pozval mě na rande. Byla jsem...byla jsem zničená, chápeš?!" brunetka jakoby ho neposlouchala.

„Našel jsem ho sedět u postele. Byl na mol, víc než to. Opakoval, že nemůže, že se bojí. Málem jsem mu domluvil, aby šel spát," ušklíbl se, „utekl mi. Předpokládám, že běžel na to rande."

„Opilí lidé jsou upřímní!" vykřikla.

„Co se stalo pak, Hermiono?" Harry předpokládal, že kdyby je někdo poslouchal, nic by nepochopil. Jejich konverzace byla zmatená, ale oni přesně věděli, co říkají a perfektně si rozuměli.

„Nechtěla jsem, Harry," vzdychla utrápeně.

„Skočila jsi," konstatoval zcela zbytečně černovlásek a ublíženě se na ni podíval.

„Skočila," přitakala, „ale jsem v pořádku!"

„Hermiono," zašeptal Harry, „slib mi, že mu dáš ještě šanci. Slib mi, že si s Ronem promluvíš."

Oslovená dívka jen přikývla a svůj slib stvrdila vroucným polibkem.

Ten den se Harry odhodlal. Večer, když si byl jist, že celý hrad spí, vytáhl svůj milovaný Pobertův plánek. Vyhledal jméno své tajné lásky. Přesně jak čekal, tečka s jeho jménem se nacházela v prefektské umývárně ve čtvrtém patře.

Měl jasno. Sebral svůj neviditelný plášť a pospíchal do čtvrtého patra.

Znal heslo, popravdě, na tuhle akci byl připraven už několik týdnů, avšak až dnes se odhodlal ji zrealizovat.

Když stanul před vanou velikosti bazénku, stále zahalen pláštěm, zatajil dech. V rohu v horké vodě, pod hordou bublinek seděl aristokratický blondýn, hlavu měl zakloněnou a položenou na hraně vany. Až o chvíli později Harry zpozoroval, že kapky, které se chlapci třpytí na tvářích jsou slzy, nikoli voda z bazénku.

Draco Malfoy vzlykal a Harry pocítil neodbytné nutkání ho obejmout, utěšit. Sundal si neviditelný plášť, kouzlem svlékl své oblečení a neslyšně vlezl do bublinkové vody.

Blonďák, který měl zrak zastřený slzami si své společnosti nevšiml, a tak se Harry bez problémů dostal až ke své lásce. Přitiskl své tělo na to jeho. Překvapilo ho, že ho Draco neodstrčil hned, ale chvíli mu smutně hleděl do očí. Potom se mu ladně vysmekl a rychle se dostal z vody.