A mezitím? [HP ONESHOTS]

2. Milovat a nenávidět/Drarry

Kráčel sněhem, boty i kabát promočený, ve vlasech vločky.

Jsi zaslepený nenávistí!

Po tváři mu stekla slza.

Ne, nejsem!

Harry ji zuřivě setřel.

Ale ano, jsi!

Marně. První slzu nahradila druhá.

Brumbál Malfoyovi věří, věřím mu i já.

Kéž by Remus věděl, že je zaslepený něčím úplně jiným než je nenávist. A přesto tolik podobným; ušklíbl se. Dál kráčel po pozemku Doupěte. Nebyl naštvaný, nebyl uražený, byl smutný. Myslel si, že mu Remus věří, že mu rozumí! Doufal, že on pochopí, proč se Harry tolik bojí Draca, ale po tom, co mu Remus teď řekl, pochyboval, že by se mu dokázal svěřit. Teď už ne.

Chápal, že je před úplňkem muž nervózní a vzteklý. A věděl, že on se chová jako malé, nevděčné a rozmazlené dítě...Co si to namlouval, takhle se nechoval nikdy. Jak by taky mohl? Když ještě bydlel u Dursleyových, byl vděčný za každý zbytek jídla, který zbyl. Ne proto, že by si ho sám vzal, ale proto, aby ho mohl dát Hedvice nebo ptáčkům na parapet.

Další slza mu stekla po tváři. Nechtěl na to myslet, nemohl! A přesto se léta zazdívané vzpomínky dobývaly do jeho myšlenek.

Budeš týden o hladu!

Klopýtl a zachytil se rukou o strom. Teď věděl přesně kam kráčí.

Ani muk, budeš v přístěnku nebo zabiju toho pitomýho ptáka!

Zrychloval na tempu, nevnímal okolí.

Ty zrůdo! Nikdy nebudeš víc než zrůda!

Běžel, do uslzených očí ho šlehal chladný vítr.

Kde je máma? Kde máš mámu, Pottere? Je mrtvá, je mrtvá!

Konečně byl na místě. Spadl na kolena a začal hrabat sníh, byl jako smyslů zbavený.

Co kdybych ti strčil hlavu do záchodu, co Pottere? Půjdeš žalovat? Nemáš komu!

Našel, co hledal. Dřevěnou bednu s alkoholem. Se spoustou alkoholu. Vyndal první lahev whiskey a lokl si. Nevnímal pálení v hrdle, jen příjemné teplo na hrudi a mlhu, která se mu po pár dalších locích rozprostírala v hlavě.

Stačil vypít sotva jednu láhev, když uviděl černě zahalenou postavu. Z pod kápi vyčuhoval pramínek platinově blonďatých vlasů. Než se stačil nadát, Draco byl u něj a zvedal ho ze země, odstrkuje od něj alkohol. Naštěstí nebyl tolik opilý, aby se neudržel na nohou, naneštěstí byl natolik opilý, aby dokázal s radostí přijímat zuřivé polibky a stejně vášnivě je oplácet.

,,Omlouvám se...omlouvám...se...promiň...je mi to...líto," šeptal blondýn mezi polibky, načež od sebe Harryho jemně odstrčil a podal mu lektvar. Harry netušil, o jaký lektvar se jedná, ale vypil ho bez připomínek. Až potom si uvědomil, jaká by to mohla být katastrofa, nebýt toho, že ve flakonku byl jen lektvar na vystřízlivění.

Mysl se mu projasnila, žaludek uklidnil. Všiml si, že Draco má v očích slzy.

,,Omlouvám se," šeptl znovu a chystal se k odchodu. Harry ho však nenechal. Chytl ho za zápěstí a prudce ho přitiskl na nejbližší kmen stromu.

Neuvědomoval si, že Dracovi tím umožnil přístup do Doupěte, jelikož onen strom byl již na pozemku toho domu. Neuvědomil si to proto, protože nevěděl, že ochrannou bariéru kdy překročil. A hlavně si neuvědomoval, že nyní je může kdokoli vidět.

Začal svého bývalého přítele líbat, se vší vášní. Tušil, že blonďák má na svém levém předloktí Znamení Zla a tušil, že právě to byl důvod, proč se Draco omlouval. A on jeho omluvu přijal. Jak by taky ne? Miloval ho. Miloval ho více než svůj vlastní život, více než kohokoli jiného.

Blonďák mu vpletl prsty do vlasů, zatímco Harry přesunul své rty na jeho bledý krk. Rukama rozepínal knoflíky Dracova kabátu. Přejížděl po bílé košili, objal jeho pas a přitiskl ho ještě blíže k sobě, čímž se jejich klíny otřely o sebe. Oba unisono zasténali. Draco se věnoval knoflíkům Harryho hábitu, který brzy též skončil na zemi ve sněhu. Oba oděni jen v košilích nevnímali zimu, která je obklopovala.

Uslyšeli vedle sebe zděšené, ,,Harry?"

Černovlásek s jistotou poznal hlas Remuse a Ginny, potom tušil Molly, Hermionu a Rona. Zabořil tvář do blonďatých vlasů a rukama objal nervózního Draca. Cítil, jak se jeho společník začal třást. Zda to bylo studem nebo nervozitou, nevěděl. Jemu samotnému situace vehnala slzy do očí. Nechtěl se vzdát Draca, kterého tolik miloval, ale zároveň nechtěl ztratit své přátele. A věděl, že je ztratí, protože nedokáží přijmout jeho vztah s pohledným aristokratem.

Vzlykl do blonďatých vlasů a ucítil, jak ho Draco hladí po zádech. Ačkoli to bylo uklidňující, vzlykat nepřestal. Jen se odhodlal vzhlédnout a podívat se do tváří svých přátel.

Zahlédl, jak Ron a Ginny znechuceně kráčejí zpět k Doupěti a Hermiona, která po něm šlehla omluvným pohledem se za nimi rozběhla.

„Omlouvám se," vydechl šokovaný Remus a Harry mu s pláčem vpadl do náruče, stále svíraje Dracovu ruku.

Potřeboval mít jistotu, že mu jeho milovaný znovu neuteče...

Publikováno: 10.11. 2020

778 slov

Ahojky! Další Drarry je tady. 😊 Já nevím jak vy, ale já MILUJU Drarry! 😆 Co vy? Máte nějaký oblíbený ship?

Jenom pro info, nemám zkušenosti s alkoholem a tuším, že lahev whisky by způsobila pěkné bezvědomí, nebo ne? Prostě, ať už je to jakkoli, omluvte mou nevědomost. 💫

Budu ráda za názory na příběh!

Ray x